Za německé okupace Norska udržovalo s vojáky wehrmachtu intimní poměr přes 50 tisíc tamních žen. Po válce se s nimi brutálně zametlo, stejně jako s dvanácti tisícovkami dětí, které se z těchto vztahů narodily. Teprve teď se vláda oficiální omluvila těmto ženám, které už vesměs nejsou naživu.

Právě dnes před 80 lety se krátce po poledni v Mnichově sešli diktátoři Adolf Hitler a Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský protějšek Édouard Daladier k jednání o osudu Československa. V noci z 29. na 30. září pak podepsali dokument ohledně "vyřešení československé krize", který měl fatální důsledky pro mladou republiku.

Je patronem českých zemí, jedním z nejslavnějších Přemyslovců a jeho život skončil tragicky, navíc prý na příkaz vlastního bratra. Ve skutečnosti je však život svatého Václava zahalen tajemstvím. Co vůbec o nejznámějším českém světci víme? A jak se v průběhu historie proměňovalo vnímání a prezentace svatováclavského kultu?

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

V oficiální německé databázi Lost Art, shromažďující informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, je zapsáno přes 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov. Další stovky obrazů tam mají brzy přibýt, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

V centru Prahy, poblíž mostu Legií v Mělnické ulici číslo 4, dnes již nic nenasvědčuje tomu, že zde ještě v září 1941 v relativním bezpečí žila Marie Ecksteinová. Nevypadala jako Židovka a rozhodla se svůj původ skrývat. Žlutou hvězdu nenosila a s blonďatými vlasy vypadala spíše jako árijka, jak se ostatně píše v udavačském dopise, který na konci září 1941 dorazil na pražskou policii i na gestapo. Podepsána – pravděpodobně – D. Zimová, popisuje Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Alexander Feuerstein zázrakem přežil za 2. světové války pracovní tábory. Z celé rodiny zůstal sám. Nacisté zavraždili v koncentrácích jeho rodiče a šest sourozenců včetně jejich rodin. Aby zapomněl, všechno v rodné vesnici ve východním Slovensku prodal – statek i obchůdek. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století organizace Post Bellum, které vycházejí na serveru Hlídací Pes.