Lidé ani netuší, jak výrazně, a přitom nenápadně prorůstá krajně pravicové myšlení do občanské společnosti. To není tvrzení politika, novináře ani politologa, ale mladé dámy, která velmi dobře ví, o čem mluví. Němka Heidi Benneckensteinová vyrůstala mezi neonacisty a od dětství se jí tato ideologie vštěpovala do hlavy. Před šesti lety se jí podařilo z tohoto prostředí vycouvat a nyní o tom ve svých 25 letech napsala knihu.

O Lichtenštejnsku jako o šestém nejmenším státě světa co do rozlohy se mnoho nepíše, ale když, tak to většinou stojí za to. Vzpomeňme jen na kauzu lichtenštejnských kont před osmi lety, kdy vyšlo najevo, že stovky evropských podnikatelů se přes konta v tomto klasickém daňovém ráji dopouštěli mnohamiliardových daňových úniků. Lichtenštejnsko přitom přísně střeží nejen své bankovní tajemství, ale leckdy i svou minulost – třeba tu nacistickou.

Selfíčko před branou s nápisem Arbeit macht frei v Dachau, fotka s prázdnými plechovkami od cyklonu B v Osvětimi nebo nevhodné pózování u památníku holocaustu v Berlíně. To všechno jsou obrázky, které stále častěji ukazují turisté z návštěvy míst, která připomínají oběti nacistických zvěrstev. Ta se v poslední době stávají předmětem masové turistiky. Jde o balancování na tenké hranici mezi turistickým využitím, pietou, senzací, fotkami rozjásaných návštěvníků na sociálních sítích a zneuctěním památky obětí. Kdy vlastně začínají být podobné návštěvy morálně problematické?

Je možné, aby někdo byl jenom špatný? Dá se i na tom nejhorším a nejtěžším zločinci najít něco dobrého a sympatického? "Problém je v tom, že se Adolf Hitler líčí jako absolutní zlo. Ale je samozřejmě známo, že v historii nic není ani pouze černé, ani pouze bílé." Těmito slovy zhodnotil nacistického vůdce kontroverzní člen pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke v nedávném rozhovoru pro Wall Street Journal. V souvislosti s třetí říši se opravdu hovoří o několika pozitivech - jde ale o pouhý mýtus.

Spravedlnosti bude před německým soudem čelit další dozorce z osvětimského koncentračního tábora. Lékař rozhodl, že zdravotní stav 93letého Reinholda H. je dostatečně dobrý, aby se mohl soudu zúčastnit, píše britský deník The Guardian.

Tím, koho spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka nazval "gentlemanem" podle Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR zřejmě nebyl Adolf Hitler, ale německý velvyslanec v Československu. Upozornil na to deník Právo.

Holohlavého nácka poznáte na první pohled. Ale co takový dvacátník s patkou, plnovousem, v converskách a příliš těsných riflích? Člověk by si řekl, že je to klasický hipster. Ovšem hipsterská móda se naprosto nenápadně rozšířila do dalších subkultur. A tak třeba v Německu vznikla zvláštní odrůda – naci hipster.