Během druhé světové války nacisté nakradli podle nedávných zjištění odhadem na 200 milionů knih. Na rozdíl od krádeží uměleckých děl to ovšem nebylo prvotně z důvodů zisku. Vzácné knihy a rukopisy samozřejmě hodnotu mají, většina literárních děl uloupená nacisty ji ale neměla. Nacistické zloděje knih vedly úplně jiné důvody, především ideologické.

Před pád lety jsme překročili práh knižní revoluce. E-knihy se těší čím dál tím větší oblibě. Aby se čtenář ponořil do příběhu, stačí mu jen digitální soubor a jakýkoliv mobilní telefon, tablet, čtečka nebo počítač. Znamená to, že je tradiční tištěná kniha utlačovaná tíhou elektronických nosičů a nových technologií odsouzená k nevyhnutelnému zániku?

Vyděláno má do konce života, a tak má nejbohatší člověk a známý knihomol Bill Gates dostatek času na své koníčky, včetně čtení. Ze svého bohatého čtenářského deníku za letošek vybral pět knih, které by vám rozhodně neměly uniknout. Patří mezi ně třeba životopis spoluzakladatele Nike nebo eseje o tenisu.

Kdo nezná švédskou hackerku Lisbeth Salanderovou nebo latentního alkoholika – zkušeného osloského policistu Harryho Holea jako by ani nebyl… čtenář. Inspirace úspěchem severské literatury však není zdaleka jen umělecká, ale i byznysová. Severské země byly čestným hostem aktuálního ročníku Světa knihy a mohly by být inspirací pro Česko. 

Výrobci pastelek nestíhají, kvůli módě antistresových omalovánek musí zavádět další směny, aby pokryli poptávku. V Brazílii dokonce lidé na chvíli vykoupili téměř všechny pastelky. Děti měly smůlu, hrát si chtěli dospělí.

Víte, jak vznikl Islámský stát, nebo jak změnil randění internet? I když se takovým tématům věnují noviny celoročně, na knihy pořád nemají. Jedině v nich najdeme výklad hlubším souvislostem. Zkrátka, není nad dobrou knihu. Proto jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější letošní kousky ze zahraniční literatury faktů, které by vám neměli ujít. Třeba se jich brzy dočkáme i v českém překladu.

Fond Anny Frankové se brání vypršení autorských práv na Deník Anny Frankové tvrzením, že jeho spoluatorem je její otec Otto. Volné šíření by jinak bylo možné už od příštího roku, tedy 70 let po smrti dívky. Její otec zemřel až v roce 1980, platnost autorských práv se tak v Evropě prodlouží až do roku 2050.

Americký umělec Michael Mandiberg se rozhodl převést anglickou verzi internetové encyklopedie Wikipedie na papír. Stvořil program, který ji upravil do tisknutelného formátu. Vytištěná bude k prodeji za 500 tisíc dolarů (12 milionů korun), uvedl server Sky News.