Je volání po řízku pro každého skutečně tím hlavním, s čím by se partaje měly vrhnout do voleb? Anebo jde jen o populistický blábol, který odvádí pozornost od opravdových problémů, s nimiž si politika neví rady?

Mezivládní panel pro změny klimatu se usnesl, že přátelštější k planetě musí být nejen naše auta, ale i přežvýkavci. Budeme tedy snižovat emise jak u vozidel, tak u krav.

Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

Pokud tady někdo způsobuje lidem úzkosti a straší tou hroznou budoucností, tak jsou to ti, kteří nic nedělají, i když toho můžou udělat hodně moc. A to jsou právě třeba politici, zdůrazňuje jeden z organizátorů středoškolských stávek za klima Petr Doubravský v rozhovoru pro Tiscali.cz. (První část rozhovoru ZDE).

Společnost by měla nějakým způsobem upravit své hodnoty a přestat za svůj hlavní cíl považovat ekonomický růst. V rozhovoru pro Tiscali.cz to uvedl jeden z organizátorů středoškolských stávek za klima Petr Doubravský, který také zdůrazňuje nutnost transformace na bezemisní ekonomiku.

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.

Úpadek Zelených v Česku pokračuje navzdory příležitostem, díky kterým by naopak mohli růst. Skončí jejich stagnace? Přispěje k tomu i nedávná iniciativa, která navrhuje šest scénářů, kudy by se budoucnost zelené politiky u nás mohla ubírat?