káva

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti. Milovníci kávy mají také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají.

Není nad to dát si ke kávě dortíček, případně aspoň kousek hořké čokolády. Teď už to je potvrzeno i vědecky.

Fízlovalo, šmejdilo a čenichalo se odjakživa, někdy přímo doslova. Před 240 lety dokonce existovalo povolání, jehož hlavní náplní bylo čuchat, jestli se někde nedějí nepravosti.

Při vyslovení kávové značky Julius Meinl si téměř každý vybaví její logo mouřenína s červeným fezem na hlavě. Ne každý ale ví, že zakladatel kávového impéria Julius Meinl byl českého původu. Navíc byl vůbec první na světě, kdo nabízel pražená kávová zrna, která se proslavila po celé rakousko-uherské monarchii. Dařilo se i jeho synovi Juliovi mladšímu, který rozšířil sortiment a stál i u zrodu slavného loga.

Po celém světě se denně vypije odhadem více než dvě miliardy šálků kávy v jejích různých podobách. Podle nejnovějších studií se zdá, že její pravidelné pití snižuje úmrtnost. Jak je to možné, když byl nápoj dlouho podezřívaný naopak ze zvyšování rizika srdečních chorob?

Kdo nedá dopustit na kávičku připravenou v moka konvičce, ten si možná bude muset brzy nechat na svou dobrotu zajít chuť a smířit se s kapslemi nebo espressem z automatu. Italská firma Bialetti na tom totiž není nejlépe a "bialetce" hrozí, že skončí v muzeu.

Do několika desítek let nebude vzácností jen cibetková káva, ale zřejmě i ta obyčejná. Tedy alespoň káva chutnající tak, jako nyní. Klimatické změny totiž ohrožují kávovníky. Pěstitelé se je sice snaží zachránit, ale možná to bude na úkor chuti...

Žádné vysedávání nad kafíčkem, vypití ranního šálku kávy zabere Italům v jejich oblíbené kavárně i s placením maximálně minutü. I přesto si ale v zemi, kde se zrodila kultura espresa, stále více lidí objednává "pomalejší" kávu s sebou. Je to přirozený vývoj, nebo nevratná "vražda" tradice?