káva

Zní to jako přehnaný titulek z bulváru. Jenže tentokrát za ním stojí skutečný výzkum. Podle studie rakouských vědců může preference hořké chuti – včetně čisté černé kávy – souviset s méně příjemnými osobnostními rysy.

Svět propadá nápojům s extra shotem espressa, za fenoménem stojí sociální sítě i chuť.

Kávové kapsle se staly královnou ranní rutiny milionů lidí – ale za jakou cenu? Zatímco někdo v nich vidí pohodlný start dne, rostou hlasy odborníků, kteří varují před mikroplasty, kovovými ionty a dalšími chemickými látkami v každé šálce. Je vaše oblíbená „kapslová“ káva opravdu bezpečná, nebo si denně naléváme neviditelné nebezpečí?

Asi mi dáte za pravdu, že milovníci kávy řeší svůj oblíbený nápoj do sebemenšího detailu. Hodiny strávené výběrem zrn, debaty o pražení, mlýnek nastavený na mikrometry, přesné vážení. A pak přijde moment pravdy – zalijeme to vodou z konvice, kterou jsme zrovna našli plnou.

V malé horské vesnici Perdasdefogu na Sardinii lidé prostě žijí a přitom stárnou pomalu. Tak pomalu, že se z toho stal vědecký fenomén. A také otázka, na kterou se snaží odpovědět lékaři, demografové i sociologové z celého světa: jak je možné, že se tady tolik lidí dožívá sta let – a často bez vážných nemocí?

Káva má už roky pověst malého provinění. Něčeho, co si dopřejeme s výčitkami – ideálně „jen jeden šálek“ a nejlépe dopoledne. Jenže podle některých lékařů je tenhle pohled zastaralý. A možná i zbytečně přísný.

Je to až podezřele jednoduché. Lžíce oleje. Pět až deset minut převalování v ústech. A  vaše zuby budou bělejší, dech svěžejší a dásně zdravější. Znáte bělicí trik ájurvédy?

Dlouho jsme slyšeli, že káva ničí srdce, dehydratuje a přetěžuje tělo. Jenže novější výzkumy ukazují překvapivě jiný obraz. Je možné, že vaše ranní „kapka života“ je ve skutečnosti mnohem prospěšnější, než jste si kdy mysleli?