Jižní Amerika

Rakousko není jediné země, kde se nedávno konalo těsné volební klání. V jihoamerickém Peru, kde prezidenta volili minulou neděli, se vítězný kandidát stal hlavou státu s rozdílem pouhých 43 tisíc hlasů – tedy asi o 0,2 procenta. Těsným vítězem byl po několika dnech napjatého čekání vyhlášen sedmasedmdesátiletý ekonom a bývalý ministr financí Pedro Pablo Kuczynski.

Venezuelský prezident sice k uctění Svátku práce zvýšil minimální mzdu o více než jednu třetinu, obyvatelům krizí zmítané Venezuely to ale mnoho nepomůže. Venezuelská měna má minimální hodnotu a vzhledem ke všeobecným nedostatkům není co si za ni pořídit. Nejrychleji se propadající ekonomiku světa mezitím stíhá jedno neštěstí za druhým, od docházejících potravin až po rekordní sucha. I proto dochází stále častěji k násilným demonstracím proti nepopulární vládě prezidenta Nicoláse Madura. 

Právě v den výročí Chávezova nástupu k moci venezuelská opozice drtivě porazila jeho nástupce Nicoláse Madura. Mnozí již věští začátek konce autokratického režimu, jenže situace je složitější: opozice je roztříštěná a Maduro ovládá parlament až do začátku ledna. Hodlá toho využít.

Vyhrála změna. Tak se alespoň domnívají nadšení příznivci nového prezidenta Argentiny, Mauricia Macriho, který v neděli s pohodlným náskokem zvítězil v druhém kole prezidentských voleb. Oproti prvnímu kolu tentokrát průzkumy náladu voličů odhadly správně a v celé zemi to ostatně bylo cítit už před samotným odevzdáním hlasů.

Latinská Amerika zažila rekordní den, některými označovaný za "supervolební neděli", jež bude dalších několik let výrazně určovat podobu celého kontinentu. Volilo se hned ve čtyřech státech a ve třech regionech: v jihoamerické Argentině a Kolumbii, ve středoamerické Guatemale a v karibském Haiti. V Kolumbii se volili guvernéři, jinak se hlasovalo o prezidentech. A všechny tyto volby stojí za zmínku.

Stoupenci bolivijského prezidenta Eva Moralese chtějí změnit ústavu, aby mohl kandidovat i počtvrté v roce 2020. Morales, první domorodý prezident Bolívie, je hlavou státu od roku 2006. Kritici změny v ústavě ovšem argumentují tím, že by se Bolívie nakonec mohla změnit v monarchii. 

S klesající popularitou venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a se zhoršující se ekonomickou situací v ropné velmoci pokračuje utužování režimu a uměle vyvolávání konfliktů uvnitř i navenek. Zatímco Venezuelanům chybí základní potraviny i léky, Madurova vláda se pokouší problémy svalit nejen na sousedy. 

Populární skromný prezident Uruguaye José Mujica, který během svého funkčního období legalizoval potraty a marihuanu, končí ve funkci. V neděli se kná druhé kolo voleb, v němž bude vybrán jeho nástupce. Utkají se v něm Mujicův spojenec a předchůdce ve funkci Tabaré Vázquez a konzervativní kandidát Luis Lacalle Pou.