Malé, ale šikovné. Jsou to vůbec nejmenší stroje o rozměru pouhých molekul. Dokážeme je ovládat a ony mezi sebou umí komunikovat. Mohou změnit medicínu.

Je známé, že první lidé našeho druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe. Není ale jasné, na jakém místě sídlili. Skupina genetiků teď tvrdí, že tuto oblast nalezla.

Jejich čas na pevnině už vypršel. Na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu však žila ještě před čtyřmi tisíci lety skupina pěti stovek mamutů. Vědci zkoumají, co je zahubilo.

Z genetického výzkumu vyplývá, že pohlavní preference jsou zamotanější, než vědci dosud předpokládali.

Antibiotická rezistence je strašákem moderní medicíny. Výzkum však odhalil, že její kořeny sahají až do doby před stovkami milionů let.

Vědci rozplétají záhadu vysokohorské kostnice v himálajském jezeře.

Varani komodští jsou zdatnými lovci, kteří dokážou uštvat i divočáka. Vědci zjišťovali, v čem spočívá jejich výkonnost.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.