V polovině 14. století v Evropě řádila epidemie dýmějového moru známá jako černá smrt. Navzdory vysoké úmrtnosti, která ji provázela, však po několika letech ustoupila. Teorie o tom, proč se tak stalo, jsou různé. Seznamte se s těmi, o kterých se hovoří nejčastěji.

Cílem není vytvořit supervčely - zabijácká monstra. Vědci chtějí získat odolnější druh, a tak zachránit nejvýkonnější a nenahraditelné opylovače.

Budou snad následovat další? Ti, kdo spojují genetiku s etikou, jsou zděšeni.

Vědci dokázali neuvěřitelné: Ze žvýkačky staré 5700 let zhotovili podobu pravěké dívky. Pojmenovali ji Lola. 

Malé, ale šikovné. Jsou to vůbec nejmenší stroje o rozměru pouhých molekul. Dokážeme je ovládat a ony mezi sebou umí komunikovat. Mohou změnit medicínu.

Je známé, že první lidé našeho druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe. Není ale jasné, na jakém místě sídlili. Skupina genetiků teď tvrdí, že tuto oblast nalezla.

Jejich čas na pevnině už vypršel. Na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu však žila ještě před čtyřmi tisíci lety skupina pěti stovek mamutů. Vědci zkoumají, co je zahubilo.

Z genetického výzkumu vyplývá, že pohlavní preference jsou zamotanější, než vědci dosud předpokládali.