Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Autoři sci-fi si ten okamžik představovali v různém ranku po celá desetiletí - nakonec jsme se však o narození prvních geneticky upravených dětí dozvěděli toto pondělí poněkud nedramaticky. Dvě čínské holčičky se totiž podle agentury AP  a deníku Daily Mail narodily s cílenou mutací, která jim dává imunitu proti viru HIV. Čínská zpráva prozatím nebyla ověřena z nezávislých zdrojů, neexistuje však mnoho praktických důvodů ji nevěřit.

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.

Co mají společného zrzaví lidé a X-meni? Mnohé! Obě skupiny jsou svým způsobem "mutanty", kterým šlo v určitých obdobích o krk. A ač už zrzci a zrzky většinou nebývají terčem nebezpečných pověr a nebudí podezření, mají tito lidé stále více pozornosti, než ti s jinou barvou vlasů. Nic naplat, fascinace nejméně obvyklým odstínem vlasů prostě zůstává. V laických i vědeckých kruzích. 

Loni v květnu zatajil svět genetiky dech - objevila se totiž studie, podle níž vykazuje genový editor CRISPR daleko vyšší míru vedlejších účinků, než se do té doby myslelo. CRISPR je přitom opěvován jako potenciální "zázračný" nástroj medicín budoucnosti, který při editaci DNA oplývá doslova chirurgickou přesností. Za deset měsíců je vše jinak. Nikdo nebyl totiž s to replikací někdejší studie prokázat, že by CRISPR skutečně byl podobně chybový, a to včetně jejích původních autorů.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.