genetika

Je známé, že první lidé našeho druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe. Není ale jasné, na jakém místě sídlili. Skupina genetiků teď tvrdí, že tuto oblast nalezla.

Jejich čas na pevnině už vypršel. Na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu však žila ještě před čtyřmi tisíci lety skupina pěti stovek mamutů. Vědci zkoumají, co je zahubilo.

Z genetického výzkumu vyplývá, že pohlavní preference jsou zamotanější, než vědci dosud předpokládali.

Antibiotická rezistence je strašákem moderní medicíny. Výzkum však odhalil, že její kořeny sahají až do doby před stovkami milionů let.

Vědci rozplétají záhadu vysokohorské kostnice v himálajském jezeře.

Varani komodští jsou zdatnými lovci, kteří dokážou uštvat i divočáka. Vědci zjišťovali, v čem spočívá jejich výkonnost.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.