Před několika lety proletěla médii senzační zpráva – obyvatelé hornického městečka skrytého kdesi v Chilské poušti nalezli pozůstatky humanoidního tvora, jakého ještě nikdo nikdy neviděl. Hned se proto vyrojila spousta spekulací, včetně možnosti, že jde o mimozemšťana. Celou záhadu rozseklo až přečtení genomu trpasličího tvora. 

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

Již podruhé za uplynulý rok vědci vytvořili zárodek bytosti, která zní jako námět ze špatného hororu. Dali vzniknout kříženci člověka a ovce, respektive přesněji chiméry člověka a ovce. Stalo se tak, když se jim dovnitř titěrného ovčího embrya podařilo zanést lidské kmenové buňky. Namísto "chodící ovce" výzkum ve skutečnosti usiluje o pokrok v pěstování náhradních orgánů. Mohlo by se mu tak podařit zachránit miliony životů ročně.

Na rozvoj homosexuality mají výrazný vliv genetické predispozice a může být způsobena i poruchou vývoje hormonálního systému plodu. Nově se ukazuje, že důležitou roli může u mužské homosexuality hrát i imunitní systém matky. 

Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.

Řada lidí se dnes domnívá, že lidská evoluce ustrnula na místě. Nejnovější genomická studie, která se probrala obrovským množstvím 170 tisíc lidí, však tvrdí opak. Geny související s rizikem Alzheimerovy nemoci nebo silným kouřením jsou podle ní u lidí dožívajících se vyššího věku méně časté. Zní to logicky, jedná se však o statistický argument naznačující, že principy evoluce jsou stále funkční.  

I čtyři roky po svém nasazení zůstává genetická terapie, s jejíž pomocí vědci vyléčili několika dětským pacientům alergii na ořechy, stále funkční. Ukázala to nejnovější srovnávací studie australského Murdochova dětského výzkumného institutu. Zvyšuje se tak šance, že by se lidé s touto potravinovou alergií, která může skončit až smrtí, mohli dočkat trvalé léčby.

Jmenuje se Kymriah a má pomocí upravených imunitních buněk léčit leukémii. Spojené státy ji koncem srpna schválily k použití na běžných pacientech, na trh se tak dostala první genová terapie. Netrvalo to ale ani týden a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) další testování jiné imunoterapie od konkurenční společnosti dočasně zakázal. Při klinických testech totiž zemřel pacient.