Mladá Američanka žijící v Londýně Stephanie Leighová už tři roky pravidelně "umírá" na turisticky oblíbených místech a sbírá za to na sociálních sítích fanoušky po tisících.

Chcete se vrátit o pár set let v čase a mrknout se, jak vypadal svět v době, kdy nebyly foťáky a selfie tyče? A kdy slavné pamětihodnosti nebyly obsypané hordami turistů?

Nuceným úsměvům a pohledům do fotoaparátů odzvonilo. Pokud chcete zachytit veselé chvilky s rodinou, nemusíte už hledat nejbližší fotoateliéry a před naaranžovanými kulisami pózovat podle naučených not. Lifestylové focení je toho přesným opakem.

Zatímco nyní lidé po smrti svého blízkého volají nejdříve lékaře nebo rovnou koronera, v 19. století si domů pozvali fotografa. Ten nebožtíka naaranžoval, případně mu trošku dobarvil tváře, do očí nacpal sirky a vyfotil milou rodinnou vzpomínku. Morbidní? Kdepak, byla to většinou jediná šance, jak získat památku na milovanou osobu.

Když si prohlédnete staré rodinné fotky z kufru po prababičce, určitě si všimnete, že se na většině z nich nikdo moc neusmívá. Na portrétech z přelomu 19. a 20. století se lidé tváří přinejmenším vážně, někdy dokonce takřka naštvaně. Napadne vás, proč tomu tak je? Vysvětlení je hned několik.

Konec roku je pro mnohé z nás důvodem k bilanci, zamyšlení a snad i zcela zbytečným novoročním předsevzetím. Letošní Silvestr je poslední, jak předpovídá Slavoj Žižek, tak se alespoň vyfoťte s přáteli. Zítra už možná nebudou. 

Jaké zážitky má fotograf, který zaskakuje v pražské zoologické zahradě? Petr Jan Juračka se fotografováním přírody zabývá odmala a ve svém živlu je jak v akváriu s anakondou, tak u elektronového mikroskopu.

V pražském Domě fotografie v Revoluční ulici máte možnost zhlédnout výstavu fotografií, jejichž autoři mají několik věcí společných: to, že pochází ze sousedního Slovenska a jejich datum narození se váže k počátku 60. let. Dalším průsečíkem je také to, že studovali na půdě pražské FAMU na Katedře fotografie a ačkoliv nevytvářeli fotky s předem smluvenou koncepcí, jejich fotografie jsou si ideově velmi podobné a spadají do tzv. Slovenské nové vlny.