Britští vědci využívají AI k digitalizaci 70 milionů vzorků rostlin, živočichů a fosilií

Nová digitální databáze postupně zpřístupní zhruba 70 milionů vzorků rostlin, živočichů, fosilií a hornin, z nichž některé byly shromážděny před stovkami let. Vědci si od projektu slibují lepší pochopení toho, jak se příroda v průběhu času měnila, a přesnější předpovědi budoucího vývoje, uvedla stanice BBC.

Projekt vede Přírodovědné muzeum v Londýně a je do něj zapojeno kolem stovky muzeí, botanických zahrad, univerzit a dalších organizací. Digitalizace je náročná nejen kvůli množství exponátů. Každý vzorek je třeba vyfotografovat a zaznamenat také informace z malých štítků, které mohou být psané ručně a někdy pocházejí z doby před několika staletími. Podle vedoucí projektu Sarah Addeziové by ruční zpracování všech sbírek trvalo stovky let, zatímco díky robotům a umělé inteligenci by se celý proces mohl zvládnout během deseti let.

Vedoucí projektu Sarah Adezio zdroj: Jon Aitken

V první fázi se digitalizují především menší exempláře, jako jsou brouci, motýli, můry, mouchy, lisované rostliny a kapradiny. V Cardiffu vznikne digitální záznam asi půl milionu vzorků hmyzu a rostlin. Ve Skotsku zase Královská botanická zahrada v Edinburghu a Národní muzeum Skotska společně spravují zhruba 13 milionů přírodovědných vzorků. Do projektu se zapojí také desítky menších skotských sbírek.

Výzkumníci upozorňují, že právě zdánlivě nenápadné exponáty mohou být velmi cenným záznamem minulosti. Vzorky hmyzu například umožňují sledovat úbytek jednotlivých druhů nebo změny v populacích škůdců. Lisované rostliny zase zachycují podobu krajiny a rostlinných společenstev v různých obdobích. Každý exponát tak podle vědců představuje určitý snímek minulosti.

V databázi se objeví i pozoruhodné historické nálezy. Patří mezi ně například zub koně, který Charles Darwin získal kolem roku 1833 na severovýchodě Argentiny, nebo vzácná slepá ryba, která se opírá o mořské dno pomocí prodloužených ploutví. Samostatnou část sbírek tvoří více než 35 milionů preparovaných exemplářů hmyzu uložených v Přírodovědném muzeu v Londýně.

Přírodovědecké muzem Londýn zdroj: Profimedia

Podle Vincenta Smithe z Přírodovědného muzea může propojení tak rozsáhlých sbírek výrazně urychlit výzkum přírody. Historické vzorky podle něj zachycují změny spojené například s průmyslovou revolucí a umožňují vědcům sledovat dlouhodobý vývoj přírodního prostředí. Data mohou následně využít také k vytváření modelů předpovídajících dopady klimatických změn nebo úbytek druhů.

Součástí projektu budou také fosilie a horniny. Jejich digitalizace by mohla pomoci při výzkumu nerostů potřebných pro zelené technologie. K databázi budou mít podle BBC přístup nejen vědci, ale postupně také veřejnost, která si bude moci rozsáhlé přírodovědné sbírky prohlížet prostřednictvím počítače nebo telefonu.