Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny se v únoru zvýšila nejvíce za tři roky, přispěl k tomu zejména růst výroby a nových zakázek.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. V obou případech je to rekordní růst, respektive nejvýraznější od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

V době, kdy jsme měli pevný kurz koruny k euru, tak jsme už vlastně euro de facto měli. Je jedno, že se jmenovalo koruna, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalý předseda vlády, eurokomisař a aktuálně ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Současně se vyslovuje pro transformaci OSN do obdoby Evropské unie a je optimistou, pokud jde o zvládnutí globální ekologické krize. (První část rozhovoru ZDE)

Stav české ekonomiky v uplynulém roce lze heslovitě vyjádřit třeba takto: málo lidí, hodně práce, slušný růst hrubého domácího produktu, nízká inflace, růst mezd a platů, ale i mandatorních výdajů, slabší investice vlády, změny v radě ČNB a vzkaz vlády – euro nechceme, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Italové za šest týdnů zase jednou napochodují k volebním urnám. Kýženou stabilitu a nezbytné reformy si ale od nového parlamentu příliš slibovat nemohou, protože podle posledních průzkumů skončí volby nejspíš patem. Neradostné vyhlídky si mohou zpestřit leda trochou srandy, k čemuž jim kandidující partaje dávají příležitostí více než dost.

Jean-Claude Juncker ve zprávě o stavu společenství představil svou vizi budoucnosti Evropské unie. Jeho hlavní myšlenka rozšířit eurozónu a schengenský prostor ale připomíná spíš hororový scénář, případně naznačuje, že předseda Evropské komise žil v uplynulých letech zřejmě na úplně jiné planetě.

Volby do sněmovny rozhodnou, zda Češi setrvají u koruny, anebo udělají rozhodující krok k přijetí eura.

Chrastícím drobákům, které nikdo nepoužívá a které člověku hrozí utrhnout kapsu, v Itálii odzvonilo. Země se rozhodla od 1. ledna přestat razit mince v hodnotě jednoho a dvou eurocentů a v obchodech se bude zaokrouhlovat na nejbližších pět centů. Turisté počítající každý cent se tak u pokladny budou marně dožadovat přesného vrácení nazpátek a nedostanou asi ani onen obligátní bonbónek.