Polsko nezavře svůj hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil premiér Mateusz Morawiecki. „Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost,“ řekl premiér podle webu polského rozhlasu při návštěvě Turówa. Ještě dříve Morawiecki odmítl rozhodnutí varšavského soudu z 31. května, podle kterého má důl zastavit těžbu.

Světová výstava je prestižní událost, která se pořádá už dlouhá desetiletí. Poprvé letos je ovšem pořadatelskou zemí bývalá sovětská republika. Na letošním Expu, kde vystavuje i Česko, se soutěží o to, který ze států má nejlepší nápad na zelenou energii. 

Červencový neúspěšný pokus o puč v Turecku má už několik měsíců přímý dopad i na český byznys a peníze českých daňových poplatníků, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

V době, kdy většina evropských zemí horlivě podporuje energii z obnovitelných zdrojů, skupují podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč staré uhelné elektrárny a doly po celé Evropě. Díky nejnovějším událostem se "skanzeny minulosti" začínají měnit ve zlatý důl. A díky brexitu si čeští miliardáři mohou výrazně přivydělat.

Během loňského roku přibylo celosvětově 147 gigawattů nových instalací solárních i větrných elektráren a zdrojů spalujících biomasu. Obnovitelné zdroje ve výrobě elektřiny pokrývají téměř čtvrtinu globální produkce.

Americká společnost Frontera Resources tento týden oznámila, že objevila v Gruzii velké zásoby plynu s objemem 5,3 trilionu kubíků. Surovinu chce pumpovat na Ukrajinu, která už řadu let zápasí o plyn s Ruskem. Jenže jasné zatím není prakticky vůbec nic - ani zda je v nalezišti tolik plynu, kolik firma tvrdí, ani v jaké je kvalitě, či dokonce ani to, jakým způsobem ho chtějí Američané dostat z Gruzie. 

Největší naleziště zemního plynu ve Středozemním moři objevila italská firma Eni u pobřeží Egypta. Podle šéfa firmy by obří ložisko mohlo uspokojit energetickou potřebu Středomoří po celá desetiletí. Pro Evropskou unii také představuje možnost, jak by se mohla osvobodit od závislosti na dodávkách ruského plynu.

Čtvrtina všech domácností v indickém téměř 14milionovém hlavním městě Dillí je bez přístupu ke kohoutkové vodě. Zbytek si musí vystačit jen s několika málo hodinami vody denně. Nouze začala využívat "vodní mafie" – obchodníci, kteří nelegálně čerpají vodu z hlubokých vrtů a tu pak se značným ziskem přeprodávají mezi chudé obyvatele.