Obnovitelné zdroje postupně dohánějí jadernou energetiku, ukázal rok 2015

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Během loňského roku přibylo celosvětově 147 gigawattů nových instalací solárních i větrných elektráren a zdrojů spalujících biomasu. Obnovitelné zdroje ve výrobě elektřiny pokrývají téměř čtvrtinu globální produkce.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nová data vyplývají z aktuálně publikované studie mezinárodní organizace REN21.

Rozvojový svět před bohatými státy

Elektřina vyrobená pomocí větru, slunce nebo biomasy zaujímá zhruba 7 % v energetickém mixu, což se může zdát ve srovnání s konvenčními zdroji energie jako malá část.

Ve srovnání se situací před deseti lety jde však o významnou změnu. Obnovitelné zdroje postupně dohání jadernou energetiku, na kterou připadá globálně zhruba 11%.

Ovšem na rozdíl od jaderných reaktorů jsou obnovitelné zdroje energie decentralizované a mohou si je dovolit i méně majetné rozvojové státy. Další podstatnou část "čisté" energie přidává voda, na kterou připadá asi 16% podíl ve výrobě elektřiny.

Oproti roku 2014 narostl celkový instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích o devět procent. Rekordní nárůst navíc přichází v době velmi nízkých cen fosilních paliv.

Celosvětové investice do obnovitelných zdrojů dosáhly částky 286 miliard dolarů. Poprvé také nastala situace, kdy rozvojové země překonaly v množství investic do obnovitelných zdrojů bohatou část světa (156 miliard dolarů versus 130).

Jen v Číně bylo proinvestováno celých 36% z celkového balíku finančních prostředků vložených do šetrné energetiky.

graf-ad-sedlak-koment

Pět států s největšími investicemi do obnovitelných zdrojů,zdroj:Hlídací Pes

Mezi další rozvojové státy, které investovaly více než 500 milionu dolarů do obnovitelných zdrojů, patří například Maroko, Uruguay, Filipíny, Pákistán a Honduras.

Evropa ale ukazuje opačný trend: počet nových instalací se propadl oproti roku 2014 až o pětinu. Důvodem jsou především nestabilní podmínky pro další rozvoj. Po dynamickém začátku dnes některé státy včetně České republiky přešlapují na místě.

V některých státech se i se zpětnou platností změnily původní státem garantované podmínky. Na druhou stranu i přes mírné zpomalení růstu v posledních letech lze stále najít na světové obnovitelné mapě s významným podílem zelené energie najít v předních pozicích Německo, Dánsko, Švédsko nebo třeba Portugalsko.

Státy, které aktualizovaly schémata podpory, jsou nuceny nové podmínky konzultovat u Evropské komise. To platí právě i u České republiky, kde již téměř rok trvá čekání na schválení podpory pro bioplynové stanice navázané na energetické využití biologicky rozložitelného odpadu.

Slunce a vítr táhnou

Drtivou většinu nových energetických zdrojů ve světě – 77% – představovaly za rok 2015 větrné a solární elektrárny.

První trojici států s největšími solárními přírůstky tvoří Čína (15,2 GW), Japonsko (11 GW) a USA (7,3 GW). V Evropě přidala nejvíce nové kapacity ve fotovoltaice Velká Británie (3,7 GW), následuje Německo (1,5 GW) a Francie (0,9 GW).

Český výkon solárních elektráren od roku 2013 stagnuje na přibližně 2 120 megawattech instalovaného výkonu.

Loni přibylo pár menších projektů na střechách. Nárůst se dá čekat od plánu ministerstva průmyslu, které počítá s růstem až 300 megawattů nových elektráren do konce tohoto desetiletí.

V optimistické variantě to znamená zhruba 12-15 tisíc nových malých solárních elektráren na střechách rodinných domů nebo bytovek.

Nově instalované větrné turbíny se staly největším zdrojem vyráběné elektrické energie v Evropě a ve Spojených státech. Také růst větrných elektráren byl rekordní – k síti bylo loni připojeno 63 GW.

Větrná energie představuje hlavní složku výroby elektrické energie v mnoha státech jako je Dánsko (42 % dodávek v roce 2015), nebo v regionech Německa (více než 60 % ve čtyřech spolkových zemích).

0Ve Spojených státech připadá například na větrnou elektřinu v Iowě podíl až 31 %. Celkem 12 států v USA pokrývá pomocí větrné energetiky nejméně desetinu produkce elektřiny.

V České republice i přes výhledové možnosti, které sahají až v optimistických scénářích k produkci 18 terawatthodnin větrné elektřiny ročně, tento zajímavý obor stagnuje. Loni nebyla nepřipojena k síti žádná nová větrná turbína.

Zelená budoucnost?

Obnovitelné zdroje mohou konkurovat na trhu především díky stále klesajícím nákladům nových technologií. Například ceny solárních panelů klesly meziročně o osm procent.

Na některých světových trzích se lze dostat u nových fotovoltaických elektráren na cenu 0,08 dolarů za kilowatthodinu.

Solární energetika může postupně začít konkurovat fosilním zdrojů, jejichž cena vyráběné elektřiny se u nových projektů pohybuje mezi 0,045 dolary za kilowatthodinu a 0,14 dolarů za kilowatthodinu (LCOE bez započtení externalit a ceny emisí uhlíku).

Nově nasmlouvané solární projekty pro příští rok však útočí ještě na nižší cenu: fotovoltaické parky v Dubaji  se pohybují okolo 0,06 dolarů za kilowatthodinu, v Peru USD 0,05/kWh a Mexiku USD 0,035/kWh.

Ještě zajímavější cenu nabízí pevninské větrné projekty, které potvrzují svůj status ekonomicky nejvýhodnějšího zdroje elektrické energie (mezi obnovitelným) s cenou začínající na 0,04 dolarech za kilowatthodinu.

Právě pokles ceny nejen fotovoltaických panelů nebo větrných turbín umožňuje jejich pronikání i na trhy zemí třetího světa.

Možná někoho překvapí, že nejvíce solárních systémů pro domácnosti má chudý Bangladéš a to přes 3,5 miliónu a dalším velkým trhem pro off-grid solární systémy byla subsaharská Afrika s 1,37 miliony instalací.

Ve využití bioplynových stanic má absolutní prvenství Čína s 43 milióny bioplynových stanic.

Evropa stále patří k technologickým lídrům ve výrobě a využití obnovitelných zdrojů. Ovšem evropská dominance na trhu postupně oslabuje.

Evropa tak přichází o příležitost zvýšení energetické nezávislosti na importu nejen fosilních paliv, ale také o možnosti vytvoření nových pracovních míst nebo snížení znečištění ovzduší.

Martin Sedlák pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Tagy: zahraničí obnovitelné zdroje elektrická energie jaderná energie energetická bezpečnost světová ekonomika

Zdroje: Hlídací Pes