Co trápí Brity v posledních letech víc než Evropská unie? Odpověď je jasná - trable s energií. Britský energetický systém patří mezi nejstarší na světě. Aby se země vyhnula kolapsu, má v plánu investovat do energetiky 100 miliard liber (3,2 bilionu korun) do konce roku 2020.

Zelená, ale kolabující energie

Britové dlouhodobě podporovali snižování skleníkových plynů a odstavovali jednu uhelnou elektrárnu za druhou. Toho využil Energetický a průmyslový holding (EPH), ve kterém vlastní dvě třetiny akcií dvojice Křetínský a Tkáč, a koupil za 750 milionů eur (přes 20 miliard korun) uhelnou elektrárnu Lynemouth ležící na severovýchodě Anglie. Úkolem dvojice Čechů má být proměna elektrárny na spalovnu biomasy.

Ještě lepší sousto ukořistili nedaleko severoanglického Leedsu. Padesátiletá uhelná elektrárna Eggborough, která má výkon odpovídající oběma blokům Temelína, slouží jako záložní zdroj v případě kolapsu. A kvůli nadcházejícímu brexitu je hrozba energetického krachu reálnější než kdykoli dřív.

Právě orientace na zelenou energii byla z velké části součástí společné evropské politiky, která lákala i investory, kteří ale kvůli referendu ztrácejí o britské ostrovy zájem. Švédský koncern Vattenfall se už vzdal stavby série větrných elektráren na pobřeží Anglie v ceně 5,5 miliardy liber (178 miliard korun). A ruší se i další plány na přechod k ekologicky příznivé energii.

Bolestivá ztráta evropských dotací

Británie ale potřebuje energii hned. Na hranici energetického kolapsu se už pohybuje dlouho a série výpadků v loňské zimě byla jen varováním, co ještě může přijít. Proto strategie skupování levných a elektráren za zenitem se může Křetínskému vyplatit.

Nebude to mít ale jednoduché. Přeměna elektrárny Lynemouth z uhelné na spalování biomasy, kterou dostal Křetínský za úkol, znamená kupování dřevěných pelet. Jenže ty jsou na ostrovech nedostatkovým zbožím, které se tam dováží. Pokles libry o 12 procent od vyhlášení výsledků referenda znamenají jedno - všechno dovážené zboží výrazně podraží. A s tím i prodávaná energie.

Elektrárna má od prosince díky rozhodnutí Evropské komise dotovaný prodej za cenu, která výrazně překračuje aktuální tržní ceny. Většinu projektů navíc financovala Evropská investiční banka. I když poskytuje úvěry nejen členům unie, podmínky nejsou tak výhodné.

Problémem ale nemusí být jenom chybějící dotace z unie, ale i neochota místní vlády, která se může kvůli brexitu dostat do finanční tísně. Hrozba energetických výpadků a drahá ekologické produkce může Brity donutit k opuštění zelené politiky. Pokud by se v takovém případě vrátila elektrárna Lynemouth ke spalování uhlí namísto biomasy, Křetínskému a Tkáčovi by jejich odvážná sázka na černou surovinu vynesla miliony.

Je další na řadě Německo?

Holding se proti měnové nestabilitě pojistil a spoléhá na to, že na zájmu britské vlády o energii pořádně vydělá. A nejen v Británii. Křetínský s Tkáčem odkoupili hnědouhelné doly v Německu od společnosti Vattenfall. V zemi již vlastní těžební společnost Mibrag, hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus nebo povrchový důl Schöningen. Doufají, že Německu, které vehementně usiluje o přechod na obnovitelné zdroje, bude citelně chybět energie, a nedostatek energie je vrhne zpět do náruče uhelného a jaderného průmyslu.

Strategie investování do zdánlivě skomírajícího uhelného průmyslu může Křetínskému a spol. může přinést vysoké výnosy. Pokud by se naplnil černý scénář pro sjednocenou unii, která by se dál rozpadala na jednotlivé nezávislé státy, potřeba domácí výroby energie na úkor dovozu by jen rostla. I za cenu návratu k dlouho zatracovanému uhlí.