Expo v Miláně v roce 2015 zkoumalo budoucnost výživy. Ctižádostivý a na suroviny bohatý Kazachstán ve střední Asii se pustil do jiné velké otázky lidstva: jak lze rostoucí světovou populaci energeticky zaopatřit, aniž by to Zemi přetížilo? V roce 2050 bude na planetě podle odhadů OSN téměř deset miliard lidí.

Poznatky v Astaně: vyřeší to energetický mix. Podíl energie z obnovitelných zdrojů poroste, ale ropa, zemní plyn a jaderná energie nebudou mít během příštích 50 až 100 let doslouženo. Přestavba bude "pomalý proces," tvrdí organizátoři. Německo se přitom cítí jako průkopník. „Coby země energetického přechodu věříme, že můžeme leccos nabídnout,“ říká komisař německého pavilonu Dietmar Schmitz.

Pro Expo získalo hlavní město Astana v severokazašské stepi další poutač: ke špičkovým futuristickým mrakodrapům se přidala "Sféra", 80 metrů vysoká skleněná koule u veletržního areálu. Tam se do poslední chvíle stavělo, čistilo a testovalo, aby vše klaplo při pátečním otevření prezidentem Nursultanem Nazarbajevem. Velké folklorní orchestry v kazašských národních krojích zkoušeli pod širým nebem.

Astaně pořádání Expa přiřkl v roce 2012 Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE). Konkurentem byl belgický Lutych. Do prestižního projektu plynulo mnoho peněz, říkají obyvatelé města s 800 tisíci obyvateli. Ve zprávách kazašského tisku se objevují čísla větší než tři miliardy eur (téměř 79 miliard Kč). Zůstává ale sporné, zda Expo může do 10. září skutečně přitáhnout pět milionů návštěvníků, jak doufají organizátoři. Na rozdíl od Milána leží Astana stranou velkých turistických proudů.

Budoucnost bez fosilních paliv

Přesto se účastní asi 100 zemí - ať už nyní sázejí na čistou energii nebo tak dělají spíš pro Expo. Jsou zde Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump odstoupil od pařížské klimatické dohody, dále průmyslová mocnost Německo se svou politikou energetického obratu a rovněž klasičtí vývozci ropy a plynu jako státy Perského zálivu, Rusko nebo též Kazachstán, kteří hledají budoucnost mimo fosilní paliva.

Chápání čisté energie je přitom zcela odlišné. Rusko věnuje své vystoupení na Expu nejen energetickým nalezištím v Arktidě, ale také jaderným elektrárnám svého státního podniku Rosatom. "57 reaktorů WWER chrání na celém světě zemi od oxidu uhličitého," stojí v prezentaci Moskvy. Reaktory řady WWER používá také Ukrajina, Česká republika, Indie a Írán.

Zcela bez atomové energie si nechtějí vystačit ani Spojené arabské emiráty. "Pro nás je to součástí diverzifikace," říká Anca Westleyová, šéfka marketingu společnosti Abu Dhabi Future Energy. Poukazuje ale na to, že na ropu bohaté emiráty jsou již mnoho let jedním z největších investorů na světě do sluneční a větrné energie.

Německý pavilon propaguje zvláštní cestu německé energetické revoluce: Německo jen nerozvíjí obnovitelné zdroje a nesnižuje spotřebu uhlí a ropy, ale chystá se také zcela odstavit jaderné elektrárny. "Ukazujeme, co už můžeme udělat," říká organizátor Malte Heindl. Kromě jiného pavilon simuluje, jak lze každý den pokrýt německou potřebu elektřiny bez atomové energie.

Nechybí ani odkaz na první větrný park v Kazachstánu, jenž byl postaven německou technikou. Německý energetický průmysl doufá v další zakázky z bohaté hostitelské země. Ke konceptu německého pavilonu patří i to, že návštěvníci mohou mnohé sami osahat a propátrat, říká Heindl.