V nedokončené stavbě uhelné elektrárny Yunus Emre společnosti turecké společnosti Adularya se může v krajní variantě utopit až 16 miliard korun z českého státního rozpočtu. To v případě, pokud by státní pojišťovna EGAP musela proplatit pojistnou událost.

Ladem ležet nezůstane. Snad

Hlavním dodavatelem elektrárny je česká společnost Vítkovice Power Engineering ostravského miliardáře Jana Světlíka, která je ale nyní v insolvenci.

Na straně druhé je Adularya, součást tureckého holdingu Naksan, nad kterým po červencovém pokusu o převrat převzala kontrolu turecká vláda. Majitelé a členové managementu holdingu byli zadrženi nebo emigrovali.

I o vývoji kolem elektrárny bude během své nynější návštěvy v Turecku jednat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Generální ředitel státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka je ve vztahu k vyřešení problému s elektrárnou "mírný optimista".

"Turecká strana nyní už velice čile komunikuje, panuje jednoznačná shoda na tom, že se elektrárna dostaví. Varianta, že by zůstala ležet ladem a ta ztráta by pak byla opravdu tak extrémní, takový signál už nevysílá ani jedna strana," řekl Procházka v rozhovoru pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Oba bloky elektrárny jsou stavebně a montážně prakticky dokončeny. Během testování se ale objevily technické problémy.

Předpoklad, že ztráta pro EGAP a tak i český rozpočet český nedosáhne zmíněných 16 miliardy korun, vychází podle Procházky i z faktu, že firmě Vítkovice Power Engineering počátkem prosince věřitelé schválili plán na reorganizaci.

Vítkovice do potíží dostaly mimo jiné i problémy s dostavbou turecké elektrárny.

Letos vymůžeme 900 milionů

Dobudování elektrárny vyžaduje dalších zhruba 1,5 miliardy korun. Není jasné, kdo by ale nyní zbývající část financoval. Původní úvěr poskytla Česká exportní banka, nesplacená část činí 11,7 miliardy korun.

"Vítkovice nyní mají své lidi na stavbě v Turecku, řeší se její zazimování a chystá se další část splacení úvěru, vede se diskuse na téma dostavba. Rizika sice jsou, ale optimismus také," podotýká za EGAP Jan Procházka.

EGAP zatím kvůli problémům se zakázkou nic platit nemusel. Pokud by se tak stalo, pojistná událost by se přímo promítla do státního rozpočtu.

EGAP zatím na možnou ztrátu myslet nechce, počítá naopak s příjmy z vymožených pohledávek po jiných projektech: "V letošním roce sice rekordy v obchodní politice nebudou, jsou ale rekordy ve vymáhání. Čekáme, že vymůžeme více než 900 milionů korun, což je okamžitý příjem pro nás i snížení dopadů na stát," říká Procházka.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky