Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.

Když v dubnu přijížděla k zadnímu vchodu nemocnice v indickém Hajdarábádu sanitka, přivážela prominentního pacienta. Mumii starou více než dva tisíce let, egyptskou princeznu Naishu.

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…

V Egyptském pohřebišti Sakkára nedaleko Káhiry objevili archeologové vedle chrámu boha Anúbise hrobku, v níž se nacházelo osm milionů mumifikovaných psů. Na počest boha se šakalí hlavou zde byli pohřbeni jak dospělí psi, tak štěňata. Informoval o tom server Life Science.

Tým vědců se ve švýcarské laboratoři pokusil napodobit mumifikační procesy, které používali staří Egypťané. Na noze zjistili, že postup popisovaný v historických dokumentech funguje, jen egyptští balzamovači byli třikrát rychlejší.