Dnes je pátek 22. ledna 2021., Svátek má Slavomír
Počasí dnes 2°C Oblačno

Tři sestry Karla IV.: Pohnuté osudy žen, které obklopovaly českého panovníka

Tři sestry Karla IV.: Pohnuté osudy žen, které obklopovaly českého panovníka
Záběr z natáčení snímku o Karlu IV. | zdroj: Petr Lemberk / MAFRA / Profimedia

Pravda, ve skutečnosti byly čtyři. Ta poslední však zemřela v dětském věku a Karel se s ní nikdy nesetkal. Ostatní tři se dospělého věku dožily, a jejich životy byly možná dramatičtější než mnohý z románů "červené knihovny" či detektivních příběhů. 

MARKÉTA, vévodkyně bavorská a dcera nejmilejší

Prvorozená dcera královského páru se narodila roku 1313 sedmnáctiletému otci a jedenadvacetileté matce v době, kdy jejich manželské soužití ještě nekalily stále se opakující hádky a spory. Nejoblíbenější dcera Elišky Přemyslovny obdržela jméno po své císařské babičce.

Na politickou šachovnici ji postavili záhy – už jako roční dítko se měla provdat za dvouletého ženicha, z plánu však sešlo pro nízký věk snoubenců.

O pár let později došlo k velké roztržce rodičovského páru. Jan Lucemburský podezříval svou ženu ze snahy nahradit jej v čele země synem, budoucím Karlem IV. Teprve tříletý chlapec se stal vězněm na hradě Lokti, a královna s dalšími dětmi byla odeslána na Mělník. Karel už svou matku nikdy nespatřil.

O tři roky později byla malá Markéta zasnoubena znovu. Jindřich Dolnobavorský si dívku odvezl na vévodský dvůr v Landshutu, kam ji po dalším konfliktu s manželem následovala také Eliška Přemyslovna, opět těhotná a navíc bez finančního zajištění.

"Neboť královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu," oznamuje Zbraslavská kronika. Tady se také královně narodily poslední dvě dcery - dvojčata Anna a Eliška. Slavná svatba musela ještě nějaký čas počkat. Teprve roku 1328 si patnáctiletá Markéta bere třiadvacetiletého Jindřicha. Věkový rozdíl na tu dobu velmi příjemný. Však také manželství prý bylo velmi šťastné.

Jan Lucemburský neprovdal svou dceru zle - od zetě získal výhodná panství v Bavorsku i v Tyrolích, a Jindřich Dolnobavorský byl navíc po celý život věrným spojencem lucemburského rodu. Umírá ovšem již ve věku třiceti čtyř let na malomocenství.

Jen o rok později jej následuje teprve jedenáctiletý syn Jan. Spekulovalo se, že bavorského následníka nechal otrávit neblaze proslulý císař Ludvík Bavor, jeho poručník a zároveň tchán, který chlapce nedlouho předtím výhodně oženil s vlastní dcerou.

Osiřelou Markétu zapojuje do svých politických plánů i bratr, a o rok později zaslibuje nesouhlasící sestru polskému králi Kazimírovi, taktéž čerstvému vdovci.

Kronikář Beneš Krabice z Weitmile píše: "Téhož roku se Markéta, dcera krále Jana, vdova po zesnulém Jindřichovi Bavorském, vrátila po smrti svého prvorozeného syna do Čech, a ačkoli nerada a vzpírajíc se, byla zasnoubena polskému králi Kazimírovi. A protože, jak praví Písmo: Vynucené sňatky obvykle mají špatné konce – tato Markéta, postižena dlouhou a těžkou nemocí, dříve než se sešli, v úterý před svátkem svaté Markéty zemřela v městě pražském a byla pochována na Zbraslavi. I obrátila se slavnost svatební ve smutek a nářek."

Karlova nejstarší sestra skutečně umírá těsně před svatbou - na svátek svaté Markéty roku 1341.

JITKA neboli BONA, pramáti rodu Valois

Jitka, zvaná také Bona-Dobrá, byla pro změnu nejoblíbenější sestrou svého bratra. Aby také ne, když byla jen o rok starší, a později spolu trávili nemálo času na francouzském dvoře. Narodila se v květnu roku 1315, a královský otec její příchod na svět neuvítal zrovna nadšeně.

Když se dozvěděl, že místo dědice má už druhého potomka ženského pohlaví, dokonce prý ujel, aniž se na ní podíval. "Protože takřka nikdo nemá rád toto dítě, musím jej já mít ráda tím vřeleji", pravila podle Zbraslavské kroniky její matka, česká královna Eliška. Snad se jí to podařilo.

V šesti letech zasnoubili Jitku poprvé. Slibného ženicha však získal císař Ludvík Bavor pro jednu ze svých mnoha dcer, a malou princeznu potupně vrátili zpět na pražský královský dvůr. Co naplat, výhodnější sňatek. Ten však nakonec získala i odmítnutá nevěsta.

Ještě několik let si užila dětství, a do manželského svazku vstoupila až v sedmnácti letech. Za přítomnosti šesti tisíc hostů se roku 1332 slavně provdala za Jana, později zvaného Dobrý, následníka francouzského trůnu.

Svatební slavnosti se protáhly na celé dva měsíce. Pravda, budoucímu králi Francie bylo teprve třináct let, ale čas vše spravil, a Jitka, jejíž krásu a vzdělanost pilně opěvovali tehdejší trubadúři i kronikáři, manželovi nakonec darovala jedenáct potomků. Byla mezi nimi budoucí královna navarrská, král neapolský či Jan z Berry, proslulý mecenáš umění. A především příští francouzský král Karel V. Moudrý. Jitka-Bona Lucemburská je tedy považována za pramáti rodu Valois.

Česká princezna byla velkou podporovatelkou umění. Známý básník a hudební skladatel Guillaume de Machaut, oblíbený společník a diplomat ve službách Jana Lucemburského, přešel po jeho smrti v bitvě u Kresčaku právě k Boně. U ní také dokončil svůj Soud českého krále, oslavné dílo o jejím otci. Překrásnou knižní památkou zůstává gotický Žaltář Bony Lucemburské, dnes v majetku newyorského Metropolitního muzea.

Objednavatelka zemřela roku 1349 na mor krátce po jeho dokončení. Jen o rok dříve, než se její manžel stal králem Francie. Ostatně také další osudy Jana Dobrého byly víc než pohnuté. Ještě jednou se oženil, a později byl zajat v bojích tzv. stoleté války mezi Francií a Anglií.

Propuštěný "na dobré slovo", pokusil se francouzský král sehnat obrovské výkupné za svou osobu, ale nepodařilo se mu to. Navrátil se tedy do anglického zajetí, kde také zemřel patnáct let po smrti své první ženy.

ANNA, vévodkyně rakouská, korutanská a štýrská, sestřička nejmladší

Na svět přišla roku 1323 jako jedna z dvojčat, posledních to dětí královny Elišky. Ne však v Čechách, ale v bavorském exilu po další z rodinných roztržek českého královského páru. První dvojče Eliška zemřela již v dětském věku, Anně nadělil osud roků více.

Z několika zásnub malé princezny se zdařily až třetí, pro jejího otce nejvýhodnější. Svatba se konala v únorových dnech roku 1335 v moravském Znojmě. Dvanáctiletá nevěsta přijela za svým o dvacet let starším ženichem od pařížského dvora, kde už nějakou dobu dělala společnost starší sestře Boně, manželce následníka trůnu.

Ota Habsburský, zvaný také Veselý či Udatný, byl vévodou rakouským, štýrským a korutanským. Lucemburská princezna nebyla jeho první ženou, z předchozího svazku měl už dva malé syny, avšak jejich matka zemřela jako mladá, údajně na otravu z jídla. Bohužel ani Anně nebylo dopřáno dožít se vysokého věku, umírá bezdětná pouhé tři roky po svatbě, a jen o několik měsíců později ji následuje její manžel.

Poručníkem osiřelých dětí se stal jejich strýc Albrecht Chromý. Pět let poté byli však po smrti i oba chlapci, dokonce v jednom roce. Ve štýrském klášteře Neuberg, který Ota Veselý založil, tak spočinula celá rodina.

Současníci hovořili o jedu. Podezřelým se stal strýc, kterému se nedlouho po Otově smrti narodil dlouhá léta očekávaný dědic. Protože však byl Albrecht nazýván i přezdívkou jinou – Moudrý, kdo ví, jak všechno doopravdy bylo. Skutečností ovšem zůstává, že otrava jedem nebyla v této rodině úplně neznámým pojmem, již Annina tchána se pokusili otrávit a Albrecht své přízvisko Chromý také neobdržel náhodou. Jeho náhlé ochrnutí prý způsobila těžká choroba nebo jed.

Inu, ještě že se přání mnoha malých děvčátek stát se princeznou nevyplní tak snadno...

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,090 26,170
USD 21,370 21,490
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma