Vědci "přivedli k životu" pravěkou ženu která obývala jižní cíp Evropy dávno před tím, než byly postaveny menhiry ve Stonehenge nebo pyramidy v Egyptě. Animace ukazuje, jak vypadala ve své době a jak by vypadala dnes.

Civilizace lovců a sběračů nebyla tak primitivní, jak bychom se mohli domnívat. Dokázala třeba sestrojit rovnostranný trojúhelník a stavět úžasné věci dávno před egyptskými pyramidami nebo Stonehenge.

Někdy se mezi zdánlivě obyčejnými věcmi může ukrývat nějaká ta skutečná vzácnost, kterou ale oko laika nemusí vůbec rozeznat. Své o tom teď ví i obyvatelé jednoho benátského kláštera, ve kterém se úplnou náhodou našel vzácný pět tisíc let starý meč. 

Čeho se dotkl, proměnilo se ve zlato, píše se v řecké mytologii o králi Midásovi. Nový pozoruhodný objev však může poskytnou realističtější pohled na bájného panovníka.

Území dnešní Moravy mohlo být jedním z prvních míst, ne-li prvním místem, kde se začala psát historie domestikace psů. Ukazují na to nové poznatky z archeologických nálezů.

Výrazně protáhlé lebky v archeologických nálezech jsou stále záhadou. Vědci sice tvrdí, že jde o deformované lidské lebky kultur, které z různých rituálních důvodů utahovaly a upravovaly lebky malých dětí. Ale například lebky z perského Paracasu vykazují částečně odlišné DNA než, je to běžné.

Vědci dokázali neuvěřitelné: Ze žvýkačky staré 5700 let zhotovili podobu pravěké dívky. Pojmenovali ji Lola. 

Náš pohled na české dějiny může změnit nová studie. Vyplývá z ní, že česká města a vesnice vykazují rozdíl mezi nejstaršími archeologickými a prvními psanými záznamy více než 300 let.