Požár v městské zástavbě je dnes vnímaný jako nepříjemná událost, která může ve výjimečných případech vzít život i několika nešťastníků. S rozvojem moderních protipožárních materiálů, mechanizovaných hasičských sborů i ústředního rozvodu vody se oheň stal dobrým sluhou, ale jen málokdy i špatným pánem. Jde však o výdobytek posledních staletí, mnohdy jenom desetiletí. Plameny byly po většinu historie civilizace potenciální zkázou několika měst. Nové studium prehistorického sídliště v Anglii, známého jako Must Farm, odhalily, že bleskový požár byl osudný i tomuto stavení. 

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Nepocházeli sice z malé galské vesničky na březích Bretaně, i tak ale můžeme tvůrce kamenných megalitických objektů vystopovat do Francie. Móda obřích hrobek a kamenných kruhů podle nového výzkumu vznikla před sedmi tisíci lety v okolí dnešní Paříže, odkud se podél pobřeží Atlantiku rozšířila do všech světových stran. Jedny z nejúžasnějších monumentů starověku tak dokládají i neobyčejně rozvinutou lodní dopravu na přelomu pozdní doby kamenné a doby bronzové.

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Archeologické chápání minulých událostí je vždy ošemetná záležitost, čas od času se však podaří narazit na terno. Mexičtí archeologové tak nyní v Mexiku objevili chrám určený kultu uctívající entitu Xipe Tótec. Ta byla spojována s rituálním nošením stažených lidských kůží - artefakty objevené v místě nálezu přitom tento předpoklad dobře podporují. Ačkoliv v předkolumbovské Americe lze najít i krvavější kulty, nejnovější objev dokresluje, jak pravidelné obřadní obětování bylo.

Bádání po historii života i lidské civilizace letos doznalo hned několika překvapivých zvratů. Stále více je znát, že mimoevropské civilizace měly mnohdy vysoce pokročilé znalosti – ačkoliv je nutně ne vždy musely aplikovat ku prospěchu svých či sousedních společností. Odhalili jsme však i kořeny života, změnili definici mitochondrie a sňali i křivdu z neandrtálců. Připomeňte si, co vše evoluční vědci, archeologové a historici zjistili o nás samotných v roce 2018.

Zřejmě poslední významný archeologický nález oznámily egyptské úřady. Podařilo se jim totiž odhalit pravděpodobné poslední místo odpočinku významného egyptského kněze, který žil před 4400 lety. Unikátem jeho hrobky je i skutečnost, že doposud byla nedotčena neslavnými vykradači.

Poblíž současné řecké vesnice Hiliomodi pokračují vykopávky starověkého řeckého sídliště, které podle poslední zpráv archeologové identifikovali jako město Tenea. Jeho historie sahá až do éry Trojských válek a pokračuje až do počátku raného středověku.