Při stavbě nových bytů narazili na zapomenutý hrad. Pod základy ležely i lidské kostry

Stavební ruch, bagry a hluk těžké techniky. Tak měl vypadat začátek výstavby nového bytového komplexu v belgickém Gentu. Místo obyčejných základů pro moderní bydlení se ale dělníci doslova prokopali o několik století zpět. Pod vrstvami zeminy se totiž skrýval zapomenutý hrad ze 16. století a s ním i fascinující svědectví o bouřlivé minulosti města.

Hrad nechal postavit císař Karel V., aby si po vzpouře obyvatel Gentu proti vysokým daním upevnil moc nad městem. Pevnost měla být jasným symbolem síly a varováním pro každého, kdo by se chtěl znovu postavit proti panovníkovi. Vyrostla navíc na místě bývalého opatství svatého Bavona ze 7. století, tedy na místě s hlubokou historickou tradicí. Už samotný tento fakt dává objevu téměř dramatický nádech – mocenský hrad doslova přepsal duchovní centrum raného města.

Postupem času však pevnost zpustla a v 19. století ji překryla běžná městská zástavba. Zdálo se, že na ni historie definitivně zapomněla. Až nynější demolice starých budov kvůli novým bytům znovu odkryla kamenné zdi a pozůstatky někdejší vojenské základny.

Poklad ze španělské pevnosti

Archeologové mluví o mimořádném nálezu. Pod zemí totiž neležely jen zdi hradu, ale také skutečný poklad každodenního života. Skleněné misky, střepy vinných lahví, keramika, zbytky stavebního materiálu z římské éry i pazourkové nástroje naznačují, že místo bylo osídleno dávno před příchodem císařských vojáků.

zdroj: Profimedia.cz

Zvláštní pozornost přitahuje rozsáhlá odpadní jáma, do níž vojáci vyhazovali vše, co už nepotřebovali. Právě tam se často dochovají předměty ve výjimečně dobrém stavu. Odborníci nyní opatrně odkrývají jednotlivé vrstvy a analyzují zvířecí kosti, semena i pyl. Díky tomu mohou zjistit, co španělští vojáci jedli, jaké suroviny používali a jak vypadal jejich každodenní život za hradbami pevnosti.

Kostry pod budoucími byty

Jako by dramatických objevů nebylo dost, archeologové narazili také na středověké pohřebiště původního opatství. Desítky koster z období 13. až 16. století dnes vyprávějí příběhy obyvatel dávného Gentu. Tiché svědectví o životech, které skončily dávno předtím, než nad městem vyrostla císařská pevnost.

Přestože část nálezů bude pečlivě zdokumentována a zakonzervována, výstavba bytového komplexu se nakonec rozběhne. Projekt však počítá s omezením sklepních prostor, aby historické vrstvy zůstaly co nejvíce nedotčeny. Část pozemku zůstane zachována pro budoucí generace archeologů, kteří možná s ještě modernější technikou odhalí další tajemství.

Z obyčejné stavby se tak stala senzace, která připomíná, že pod moderními městy často dřímá minulost plná dramat, moci i každodenního života. A někdy stačí jen kopnout o pár metrů hlouběji, aby se historie znovu nadechla.