Archeologové objevili nejstarší město na území dnešní Británie. Jeho někdejší obyvatelé vybudovali soustavu menhirů a kamenných kruhů – Stonehenge.

Třetí sobota v říjnu náleží už tradičně Mezinárodnímu dni archeologie. Po celém světě připravují muzea, památkáři i profesionální archeologové speciální programy pro širokou veřejnost. Připomeňme tedy i my něco z oboru. Což třeba památný nález, jehož replika nechybí snad v žádném muzeu pravěku? Řeč je samozřejmě o Věstonické venuši.

Naznačují to kamenné nástroje nalezené týmem archeologů v Mongolsku.

Předkolumbovské civilizace Ameriky byly pověstné rituálním zabíjením. Ne vždy bylo motivováno náboženstvím.

Vědci rozplétají záhadu vysokohorské kostnice v himálajském jezeře.

Naši předkové dokázali žít ve vysokohorském prostředí už před desítkami tisíc let. Dokazují to archeologické objevy v Africkém rohu.

V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.

Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm.