„Ztráta Ukrajiny byla politicky rozhodující, neboť výrazně omezila geostrategické možnosti Ruska. (…) Bez Ukrajiny Rusko přestává být eurasijským impériem.“ To napsal ve své knize Velká šachovnice: K čemu Ameriku zavazuje její globální převaha už v roce 1997 Zbigniew Brzeziński (1928-2017) – jeden z nejznámějších amerických diplomatů a vlivných politologů, který působil mimo jiné jako bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera.

V Rusku jeho knihu chápali jako důkaz snahy USA o ovládnutí světa, což z pohledu Moskvy potvrzovalo postupné rozšiřování NATO na východ a politika Západu vůči Ukrajině. Brzeziński totiž v knize označuje USA za jedinou globální supervelmoc, která si musí zajistit dominanci na "velké šachovnici" Eurasie. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle je podle něj rozšíření NATO na východ a klíčovým bodem je v tomto ohledu právě vývoj na Ukrajině. Pouze s Ukrajinou by se Rusko mohlo stát euroasijským impériem a udržet si dominantní postavení u Černého moře, soudí Brzeziński.

Jeho slova se dnes čtou téměř jako proroctví: „Ukrajinská nezávislost zbavila Rusko dominantního postavení na Černém moři, kde Oděsa sloužila jako živoucí ruská brána k obchodu se Středozemím a světem okolo. (…) Rusko bez Ukrajiny se nemůže ucházet o imperiální status, ale stalo by se převážně asijským imperiálním státem, pravděpodobně zatahovaným do vysilujících konfliktů s probuzenými Středoasijci, kteří budou rozzlobeni pro ztrátu své bývalé samostatnosti a budou mít podporu islámských států na jihu. (…) Ale pokud by si Moskva udržela kontrolu nad Ukrajinou s 52 miliony lidí a hlavními zdroji a rovněž přístup k Černému moři, Rusko by automaticky získalo prostředky stát se mocným imperiálním státem rozdělujícím Evropu a Asii.“

Proč je ovládnutí Eurasie tak důležité

Brzeziński podotýká, že Eurasie je největší a z geopolitického hlediska ústřední kontinent na zeměkouli. Žije tu kolem tří čtvrtin světové populace, je zde většina fyzického světového bohatství a tři čtvrtiny známých světových energetických zdrojů. Je tu po USA šest největších ekonomik, vedle USA všichni další vlastníci jaderných zbraní, dva největší uchazeči o lokální nadvládu a globální vliv a všichni potenciální političtí a ekonomičtí soupeři Ameriky.

Brzeziński se obával oživení ruské moci po pádu železné opony a vyslovoval se pro rozšíření NATO na východ, které původně mělo zahrnovat i Ukrajinu. Měl sice pochopení pro námitky Moskvy, která to vnímala jako vyvrcholení dlouhodobé snahy Západu o izolaci Ruska. Nicméně podotýká, že ani ruské demokratické kruhy si dostatečně neuvědomovaly, jak hluboce je ve Středoevropanech zakořeněn odpor k půlstoletí nadvlády Moskvy a jak moc se chtějí stát součástí euroatlantického systému. „Pro Středoevropany ruská nadvláda znamenala izolaci od toho, co pokládali za svůj filozofický a kulturní domov: Západní Evropu a její křesťanské náboženské tradice,“ píše Brzeziński.

„Navíc těžkopádný ruský přístup k novému ukrajinskému státu — neochota provést uznání ukrajinských hranic, zpochybňování ukrajinského nároku na Krym a mimořádná exteritoriální kontrola přístavu Sevastopol — způsobila růst ukrajinského nacionalismu a výrazných protiruských nálad,“ vysvětluje Brzeziński, který se sice narodil ve Varšavě, ale jeho rodina pocházela z města Berežany (polsky Brzeżany - odtud také jeho jméno) na území dnešní Ukrajiny.

Ještě v roce 2014 v době vrcholícího Euromajdanu Brzeziński zopakoval, že bez Ukrajiny se Rusko už nikdy nemůže stát velmocí. Putinovu invazi na Krym tehdy přirovnal k zabrání Sudet Adolfem Hitlerem, na druhou stranu ale vyzval Západ, aby Moskvu ujistil, že nechce Ukrajinu zatahovat do NATO ani ji stavět proti Rusku. 

Zbigniew Brzeziński | zdroj: David Neff / MAFRA / Profimedia