Zároveň by Praha mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie, na kterém po ruské invazi na Ukrajinu figurují stovky ruských činitelů a desítky subjektů. Před jednáním s unijními kolegy to dnes novinářům v Bruselu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož Česká republika už zmrazila některé účty lidí z unijního seznamu.

Čeští vládní politici už v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš kromě toho požádal Evropskou komisi, aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.

Podle Stanjury pracuje Finanční analytický úřad (FAÚ) na prověřování účtů lidí z už schválených sankčních seznamů, Česko by ale mohlo zajít ještě dál.

„Některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky,“ řekl Stanjura.

ČR by mohla zavést vlastní sankce proti Rusku nad rámec sankcí EU, uvedl v Bruselu ministr financí ⁦⁦⁦@Zbynek_Stanjura⁩ Rizikové ruské firmy by přišly o přístup k veřejným penězům.

Vláda podle Stanjury neuvažuje o kompenzacích pro české firmy kvůli dopadu sankcí. pic.twitter.com/qQXKJW4FIx

— Viktor Daněk (@ViktorDanek_) March 14, 2022

Sankce by se podle ministra mohly týkat firem, které by bezpečnostní složky vyhodnotily jako rizikové. Ty by stát odstřihl od veřejných zakázek, dotací či daňových pobídek, řekl ministr.

Stanjura dodal, že Česká republika by mohla navrhnout i další rozšíření sankčního seznamu EU.