Samotná myšlenka pochází od novináře agentury International News Service (později United Press International) Jamese F. Donovana, který v roce 1949 ve svém článku představil "nejdrsnější zločince", po nichž Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v té době pátral. Ohlas čtenářů byl tak velký, že se toho chytil tehdejší šéf FBI John Edgar Hoover a inicioval vznik seznamu Deseti nejhledanějších zločinců. Poprvé byl seznam zveřejněn 14. března 1950.

Úplně nová ovšem tato myšlenka nebyla. Chicagská komise pro boj s kriminalitou již v roce 1930 zveřejnila seznam 28 osob, které byly označeny za "veřejné nepřátele" Chicaga. Na prvním místě byl tehdy - jak jinak - Al Capone.

Čím více lidí zná zločincovu tvář, tím obtížněji bude unikat spravedlnosti

Úřad pro vyšetřování byl založen v červenci 1908, na Federální úřad pro vyšetřování byl přejmenován v červenci 1935. Hoover stál v čele obou institucí dohromady téměř 48 let, a je tak nejdéle sloužícím ředitelem FBI.

Od nového seznamu „Top Ten“ si FBI slibovala, že pomůže zvýšit povědomí veřejnosti o průběhu pátrání a přispěje k dopadení hledaných osob podle hesla „čím více lidí zná zločincovu tvář, tím těžší pro něj bude se skrývat".

Od roku 1950 byl seznam publikován pravidelně. Býval vyvěšen na veřejných místech, například na poštách, a vycházel v novinách. Dnes se spoléhá především na rádio, televizi a internet.

První osobou na seznamu byl jistý Thomas J. Holden, lupič a člen gangu Holden-Keating, který byl hledaný za několikanásobnou vraždu. Byl dopaden na základě upozornění člověka, který si o případu přečetl v místních novinách.

Kdo seznam sestavuje?

Výběr osob na seznam provádějí úředníci Oddělení vyšetřování trestné činnosti (CID) a Úřadu pro styk s veřejností při ministerstvu spravedlnosti na základě návrhů od 56 místních poboček FBI. Kritériem výběru je nejen rozsah a závažnost trestných činů, ale také výše pravděpodobnosti, s níž zařazení hledaného do „Top Ten“ přinese úspěch při pátrání. Seznam nakonec schvaluje ředitel FBI. Celý tento proces samozřejmě nějakou dobu trvá, takže třeba hledaný terorista Usáma bin Ládin zůstal na seznamu ještě rok poté, co jej americké komando 2. května 2011 zabilo.

Kritéria pro trestné činy považované v této souvislosti za hrozbu pro společnost se samozřejmě měnila. V padesátých letech figurovali v první desítce především bankovní lupiči a zloději aut, v šedesátých letech levicoví radikálové, sabotéři a únosci, od sedmdesátých let se seznam zaměřil na organizovaný zločin, od osmdesátek na pašeráky drog, v devadesátkách na sexuální násilníky a teroristy. Po teroristických útocích z 11. září 2001 byl pak vytvořen samostatný seznam hledaných teroristů.

Za informace vedoucí k dopadení bývá vypsána odměna. Ta činí minimálně 100 000 dolarů, za aktuálně hledaného Rafaela Caro-Quintera dokonce 20 milionů. Za Usámu bin Ládina tato částka vyšplhala dokonce na rekordních 50 milionů dolarů.

Pořadí hledaných zločinců vychází z data jejich zařazení na seznam. Žebříček tedy není sestaven podle jejich nebezpečnosti, závažnosti trestných činů ani výše případné odměny za dopadení.

Když desítka nestačí…

Nejdéle byl na seznam zařazen lupič Víctor Manuel Gerena (od roku 1984 tam vydržel 32 let), nejkratší dobu naopak vrah dvou agentů Billie Austin Bryant, který byl v roce 1969 dopaden už po dvou hodinách. Nejstarší zařazenou osobou byl v roce 2019 osmdesátiletý vrah Eugene Palmer.

Lidé jsou ze seznamu zpravidla vyškrtnuty pouze v případě, že jsou dopadeny, zemřou nebo jsou proti nim stažena obvinění. V několika případech FBI vyřadila osoby ze seznamu poté, co rozhodla, že již pro společnost nepředstavují zvlášť nebezpečnou hrozbu.

Někteří zločinci se na seznam dostali dokonce dvakrát – jako například vrah Martina Luthera Kinga James Earl Ray poté, co po prvním dopadení uprchl z vězení. Jiné hledané osoby se naopak samy vydaly úřadům, třeba Leslie Isben Rogge se 19. května 1996 přihlásil na americkém velvyslanectví v Guatemale a stal se první osobou ze seznamu, která byla zadržena díky internetu.

Ve výjimečných případech FBI přidá ke zmíněné desítce ještě "jedenáctku", pokud je tato osoba mimořádně nebezpečná, ale ze současné desítky není koho vyřadit.

Úspěšnost dopadení lidí ze seznamu deseti nejhledanějších je velmi vysoká: Z celkového počtu 526 lidí (k dnešnímu dni) jich zadrželi nebo našli 491 (94 procent), z toho 163 (31 procent) díky pomoci veřejnosti.