Benzín i nafta budou zase pod třicet. Natruc carovi a šejkům

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Během letošních prázdnin budete jezdit na naftu, ale i benzín za míň než třicet korun. A nebudete přitom odkázáni na pumpy na odlehlých místech.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Na trhu s ropou se dějí nečekané věci. Analytici nad nimi kroutí hlavami a motoristé si mnou ruce.

Ceny černé suroviny, pohánějící ekonomiky i vaše auta, spadly od dubna o pětinu. Ropné benchmarky Brent a WTI, které se používají k oceňování většiny dodávek ropy, živoří hluboko pod padesáti dolary za barel. (Přesvědčit se můžete zde a zde).

Padesát dolarů je hodnota, která po započtení marží zpracovatelů ropy a obchodníků, daní (spotřební i DPH) a přepočtu na koruny odpovídá ceně 30 korun za litr benzínu u pump a méně než 29 korunám za naftu.

Arabští šejkové i ruský car Vladimir přitom dělají vše pro to, aby si motoristé sáhli hlouběji do kapes. Škrtí kohoutky, omezují těžbu, chtějí ceny vyhnat výš. Tenhle záměr jim ale nevychází.

Čáru přes rozpočet jim dělají nejen američtí těžaři z břidlic, ale i těžební firmy z Libye nebo Nigérie. Ti všichni čerpají víc suroviny a dodávají ji na trh tolik, že nahrazují výpadek ropy ze zemí, které těžbu omezují.

Kartel, který nikdo netrestá

Kartelové dohody, které narušují tržní prostředí a hospodářskou soutěž tím, že omezí produkci, anebo vyloučí z trhu konkurenci, jsou v západním světě zapovězeny a trestány. Jenže kdo by trestal petrodolary obloženého saúdského šejka nebo ruského vůdce rozhodujícího o arzenálech jaderných zbraní?

Salmán Azíz  a Vladimir Putin, vládci dvou největších vývozců ropy, Saúdské Arábie a Ruska, se loni na podzim dohodli, že do poloviny letošního roku omezí těžbu ropy. Cílem bylo odčerpat ze skladů její přebytky, a tak zvýšit cenu suroviny. Ke kartelové dohodě se kromě dvou klíčových hráčů ropného byznysu připojily státy ze Saúdy vedené Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a ropné země bývalého Sovětského svazu, které jako Rusko členy OPECu nejsou.

Ropné státy by letos měly těžit o téměř 1,8 milionu barelů denně míň než loni v září, a tak odstranit přebytky, které loni dosahovaly 1,2 milionu barelů denně (při globální spotřebě přes 100 milionů barelů/den).  Výsledkem měla být změna poměrů na trhu ve prospěch poptávky a růst cen.

Jenže cena ropy od počátku roku klesla z 55 dolarů za barel na 45. Klasik by se patrně zeptal: Kde soudruzi z Kremlu a Perského zálivu udělali chybu?

Inovátoři mezi břidlicemi

Patrně nepočítali s tím, jak rychle a zejména v jakém rozsahu zareagují těžaři, kteří ropu dobývají hydraulickým štěpením z břidlic (frakováním). Jejich těžba v USA od loňského září do letošního června vzrostla o 700 000 barelů za den na 9,33 milionu barelů. Agentura přitom předpokládá růst o dalších 780 000 barelů!

"Ropný průmysl zažívá déjà vu, břidlice znovu zabíjejí cenu ropy," píše na webu Oilprice.com analytik Nick Cunningham. 

Mezinárodní energetická agentura IEA přitom upozorňuje, že těžaři z břidlic jsou pro tradiční těžaře stále tvrdší konkurencí, protože zdokonalují techniku dobývání suroviny a těží se stále nižšími náklady. Agentura Bloomberg píše, že většina z nich dokáže vytvářet zisky už při (nynější) ceně pod 45 dolarů za barel americké lehké ropy WTI.

Největší američtí těžaři z břidlic dokázali loni stlačit bod zvratu (bod rovnováhy mezi náklady na těžbu a prodejní cenou) těsně pod 40 dolarů za barel. Samosebou to není srovnatelné se Saúdy nebo Kuvajťany. Těm mazlavá tekutina tryská z písku, jejich bod zvratu se pohybuje pod deseti dolary.  

Jenže u těžařů z břidlic tento ukazatel ještě v roce 2014 byl na úrovni 80 (!) dolarů, tedy na dvojnásobku. A kdo ví, jaké ještě mají rezervy.

Kdo jede na černo?

Příčinou nízkých cen není jen vyšší těžba ropy z břidlic. Nabídkovou stranu ropného byznysu posilují také někteří členové ropného kartelu OPEC. Export zvyšují Libye a Nigérie. Tyto státy, jejichž těžba ropy propadla v minulých letech v důsledku občanské války či útoků povstalců, se loni ke kvótám nepřipojily.

A kdo ví, zda kvóty dodržují všechny země, které se k nim zavázaly. Už v minulosti se mnozí členové kartelu chovali jako černí pasažéři a těžili víc, než jim určovaly kvóty. Tím sráželi ceny ropy a snižovali zisky zemím, které těžily podle kartelových dohod. Nebylo to pro ně nijak obtížné, jejich státní těžařské firmy se neobchodují na burzách, nemusí zveřejňovat auditované výsledky.

Ruské ropné společnosti už na burze jsou. Největší z nich, Rosněft, kterou z poloviny vlastní stát, se obchoduje v Londýně a musí zveřejňovat čtvrtletní výsledky. Vláda v Moskvě ropným firmám (teoreticky) nic nařídit nemůže. Jenže Putinomika funguje patrioticky, manažeři ropných firem se podřizují přáním vůdce a také tentokrát ujišťují, že limity těžby dodrží (a nepřekročí).

Věštci z ropné kapky

Většina analytiků však upozorňuje, že kartel OPEC ani ve spojení s Rusy už nemůže být tak mocný jako dřív. Na trhu je větší podíl těžařů, kteří se řídí poptávkou a kterým neporoučí car, král, ani jiný vůdce státu.

Předpovědi cen ropy na zbytek roku, jak je v posledních letech zvykem, se liší jako nebe a dudy. Finanční skupina Citigroup například odhaduje růst na 60 dolarů i výš v posledním čtvrtletí, institut pro finanční analýzy E&P Research at Seaport zase pokles a stabilizaci cen na 40 dolarech. Tak si mezi věštci z ropné kapky vyberte!

Pro českého motoristu však bude začínající léto příjemné. Byť pumpaři mají ve zvyku při poklesu cen pohonných hmot zvyšovat marže, a tedy své zisky, při nynějších cenách ropy na světových trzích můžeme brzy počítat s (průměrnými) cenami pod třicítkou nejen za litr nafty, ale i benzínu – obdobně jako vloni. Co víc, benzín a naftu (a to i za hranicemi) vám zlevní také posilující koruna.

Takže vzhůru na cestu!

Tagy: zahraničí domácí obchod se surovinami ropa a zemní plyn světová ekonomika

Zdroje: Vlastní