V prostředcích na platby návrh komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta HND, plyne z informací komise. V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.

Návrh ve středu v Evropském parlamentu představili komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem," poznamenal Juncker.

Pokud by komise jen sečetla nejrůznější potřeby plynoucí ze stávajících i nových postupů a požadavků členských zemí, dostal by se podle Junckera rozpočet někam ke dvěma procentům HND 27 unijních zemí. "Takový návrh by okamžitě všechny státy i mnoho z vás odmítlo," řekl předseda komise europoslancům. Komise dnes připomněla, že rozpočet se mírně zvýšil, v zásadě ale velikostí odpovídá stávajícímu finančnímu období 2014-2020.

O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musejí shodnout i členské země. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný především návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a v Maďarsku.

Podle dnešního návrhu by z podnětu komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.

Evropská komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie.

Naopak posílit plánuje financování priorit, jako je lepší správa hranic - Oettinger dnes zmínil například výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže - a bezpečnost a obrana, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především "čerstvými penězi". Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen a po brexitu komise plánuje zrušit všechny slevy, které členské země dojednaly. EK ale přišla s plánem na nové vlastní zdroje rozpočtu.

Mělo by to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně dosahovat asi 22 miliard eur (přes 562 miliard Kč).

Budoucí dlouhodobý rozpočet má mít podle návrhu komise jasnější strukturu. Nynější rozdělení na 58 programů má nahradit jen 37 nových, kapitoly rozpočtu mají mít jasné a srozumitelné názvy. Komise navrhuje i daleko větší pružnost při využívání peněz, zdůvodňuje to zkušeností z migrační a uprchlické krize v roce 2015.

Jedním z nových programů má být funkce "investiční stabilizace", která má pomáhat udržet úroveň investic v případě velkých asymetrických šoků. Úvěry mají představovat zvláštní finanční podporu v době, kdy budou veřejné finance napjaté a kdy bude třeba zachovat prioritní investice.

Evropská komise také plánuje vznik speciálního konvergenčního nástroje, který by měl pomáhat zemím mimo eurozónu s přípravou na přijetí společné měny.

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech plánuje Evropská komise představit v příštích týdnech. Až později v květnu tak bude jasné, s jakými dalšími podmínkami chce EK spojit přístup k fondům soudržnosti. Často je v této souvislosti zmiňována například míra nezaměstnanosti či zatíženost migrací.

Poláci a Francouzi jsou pobouřeni, Jourová spokojená

Na návrh během odpoledne znepokojeně reagovalo Polsko. To se prý postaví proti jakémukoli rozpočtovému plánu, který nebude vyváženě přistupovat k potřebám jednotlivých členských států. 

Polsko podle náměstka polského ministra zahraničí Konrada Szymańského oceňuje skutečnost, že některá z očekávání Polska a středoevropských zemí, pokud jde o podobu příštího dlouhodobého rozpočtu, byla zohledněna. Náměstek ale označil nynější návrh rozpočtového plánu za "velmi nedokonalý dokument". "Cesta k plnému kompromisu ohledně rozpočtu EU je stále velmi dlouhá," řekl Szymański ve Varšavě novinářům.

Dlouhodobý návrh rozpočtu vedle Poláků kritizuje i francouzské ministerstvo zemědělství. Francie se údajně postaví na odpor proti jakémukoli omezení přímých příjmů farmářů. Navrhované krácení výdajů na zemědělskou politiku je prý neprozíravé.

"Pro Stéphanea Traverta, ministra zemědělství a potravinářství, je tak drastické, masivní a zaslepené krácení prostě nepředstavitelné," uvedlo francouzské ministerstvo. 

Jourová je spokojena 

Evropská komisařka Věra Jourová však považuje návrh podmínit přístup k unijním penězům dodržováním zásad právního státu v členských zemích EU za spravedlivý a vyvážený. 

"Považuji to za důležitý krok kupředu," řekla ve středu novinářům Jourová. Daňoví poplatníci v zemích, které na rozdíl od Česka do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj dostávají, totiž podle ní podobnou věc hlasitě vyžadují.

"Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat," podotkla česká komisařka.

Dobrou zprávou podle ní je, že Česká republika i přes ekonomický růst zůstane v příštím víceletém finančním období čistým příjemcem unijních financí. Teprve v příštích týdnech ale bude jasné, kolik přesně peněz by mohla země získat.

"Jasně jsme se dohodli, že politické zadání pro rozpočet musí být, že nesmí být jasných vítězů a jasných poražených," poznamenala Jourová o týdnech jednání v Evropské komisi.

Jourová připomněla, že Česko si vede ekonomicky dobře, a to ovlivní už nyní existující a do budoucna nadále nejvýznamnější kritérium pro rozdělování peněz z kohezních fondů, založené právě na velikosti hrubého domácího produktu (HDP). 

Podle oslovených analytiků je rozpočet pro Česko příznivý a neznamená nějaké velké změny. Snížení objemu dotací na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti většinou považují za pozitivní zprávu.