Ve společném prohlášení po summitu, který se uskutečnil tento týden v Bruselu, stojí, že EU uznává historický postoj sdružení CELAC „ohledně Malvín/Falklandských ostrovů“. Podle prohlášení je postoj latinskoamerických zemí „založený na významu dialogu a na dodržování mezinárodního práva v mírovém řešení rozepří“.

Argentinská diplomacie vnímá danou pasáž, jako svůj velký úspěch. Podle Buenos Aires je to poprvé, co Evropská unie uznala v oficiálním dokumentu postoj latinskoamerických států. „Toto společné prohlášení představuje další výzvu mezinárodního společenství Británii, aby souhlasila s naplněním své povinnosti obnovit jednání o svrchovanosti (nad ostrovy) s Argentinou,“ uvedl argentinský ministr zahraničí Santiago Cafiero.

Prohlášení však v Londýně vyvolalo jistou nevoli. Podle deníku Financial Times britští diplomaté žádali o vysvětlení situace předsedu Evropské rady Charlese Michela. Podle zdrojů z britské diplomacie ministr zahraničí James Cleverly žádal, aby se prohlášení Falklandskými ostrovy nezabývalo. „Argentinská vláda může lobbovat, jak chce, to ale nic nemění na tom, že Falklandské ostrovy jsou Británie,“ řekl deníku představitel blízký ministrovi zahraničí.

„(Britové) jsou znepokojení použitím názvu Malvíny,“ řekl deníku unijní diplomat. Podle mluvčího unijní diplomacie však EU k otázce Falklandských ostrovů nezastává žádný postoj, protože otázku neprodiskutovaly členské státy. „EU nezastává žádný postoj ohledně takového tématu bez mandátu (Evropské) rady,“ uvedl Peter Stano.

Argentina trvá na tom, že by s ní Velká Británie měla zahájit jednání o předání ostrovů v jižním Atlantiku. Latinskoamerický stát se pokusil ostrovy vojensky obsadit v dubnu roku 1982. V červnu téhož roku se britskému námořnictvu podařilo ostrovy získat nazpět. Při konfliktu zahynulo 648 Argentinců a 255 Britů. Londýn poukazuje na výsledky referenda z roku 2013, ve kterém si drtivá většina obyvatel ostrovů vybrala variantu zůstat pod britskou vládou.

Šéfové států EU a Latinské Ameriky spolu v pondělí zasedli po osmi letech a řada evropských lídrů připouštěla, že dlouhá doba nezájmu o zámořský region umožnila přenechat investiční iniciativu Číně. Pro evropské země je přitom oblast významná mimo jiné kvůli množství strategických surovin, jako je lithium, které se těží v jihoamerických zemích. Na šest desítek lídrů zemí obou regionů dva dny jednalo v Bruselu o možnostech spolupráce v době ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině či sílícím vlivem Číny. Šéfové států se na závěr měli shodnout na společném prohlášení o posílení spolupráce, do něhož chtěla EU prosadit zmínku o odsouzení Ruskem vedené války, na což však některé latinskoamerické státy (Venezuela, Nikaragua, Kuba) nechtěly přistoupit.