Pryč z náruče strýčka Sama. To je heslo secesionistických hnutí a stran ve Spojených státech.

Jen několik dnů poté, co se poddaní královny Alžběty v referendu vyslovili pro nezávislost na kontinentální Evropě, si Američané připomínali výročí nezávislost na britském impériu (Den nezávislosti, 4. července). Někteří z nich ale dávali najevo, že by raději slavili nezávislost na (americké) unii, potažmo na centrální vládě ve Washingtonu.

Vztahy Spojeného království se společenstvem bruselského prstenu byly vždy komplikované a idylické nejsou také vztahy některých států americké unie k  Washingtonu.

To jsou některé z nich, kde jsou slyšet výzvy k "exitu" z USA:

1. Calexit

Znáte kalifornskou vlajku? Je na ní grizzly, osamocená červená hvězda a především nápis Kalifornská republika (California Republic), připomínající krátké období kalifornské nezávislosti.

Kalifornskou republiku (a nezávislost na mexické vládě) vyhlásili roku 1846 američtí osadníci. Trvala pouhých 26 dnů, než území obsadila americká armáda. Součástí nynějších Spojených států se Kalifornie (část historické Alta California) stala rok poté na základě smlouvy, která uzavřela americko-mexickou válku.

Duch nezávislosti nicméně v Kalifornii přetrval. Odchod ze Spojených států prosazují například Kalifornská národní strana a Nezávislá strana Kalifornie, které se shodují, že federální zákony a regulace poškozují ekonomiku státu. Iniciativa za svobodnou Kalifornii je už na nezávislost státu natěšena tak, že sestavila deklaraci kalifornské nezávislosti.

"Brexit je důležitý moment… ukazuje lidem v Americe, že ti, kteří usilují o nezávislost, nemají na mysli násilí nebo dokonce občanskou válku," řekl deníku Washington Post vůdce Kampaně za nezávislost Kalifornie Louis Marinelli.

2. Hawexit

Původní obyvatelé amerického státu Havaj dodnes slaví Den havajské nezávislosti. Připadá na 28. listopadu, kdy v roce 1843 britská královna Viktorie a francouzský král Ludvík Filip podepsali deklaraci uznávající Havajské království za nezávislý stát.

Tichomořská monarchie skončila 50 let poté, kdy američtí plantážníci se skupinou domorodců svrhli královnu Liliuokalani. Krátce nato se na souostroví vylodila americká pěchota a v roce 1898 bylo rozhodnuto – Američané začlenili Havaj do svého území.

Nezávislost Havaje v současnosti prosazuje několik separatistických skupin. Jednou z nich je Havajské království (Hawaiian Kingdom). Pokud si rozkliknete webovou stránku skupiny, je vám vše jasné už z první věty: "Vítáme vás na stránkách Havajského království, které působí na ostrovech okupovaných Spojenými státy."

Stoupenci havajské samostatnosti požádali Nejvyšší soud, aby anexi souostroví prohlásil za vynucenou, a tedy neplatnou.

"Jakýkoli rozpad imperiální entity jako Evropská unie je pro hnutí prosazující havajskou nezávislost povzbuzením," cituje server Politico  profesora historie Francise Boylea, který působí jako poradce havajských separatistů.

3. Texit

Texas fungoval jako samostatný stát jen devět let, od roku 1836, kdy vyhlásil nezávislost na Mexiku, do roku 1845. Válka s Mexikem ho ekonomicky vyčerpala, jeho vláda se enormně zadlužila. Texaská vláda hledala před mexickou armádou i věřiteli ochranu a našla ji u Spojených států.

Vláda ve Washingtonu splatila za Texas jeho dluhopisy a "nezištně" ho začlenila do své unie. (Později se Texas pokusil o Texit, ale s dalšími státy Konfederace v občanské válce utrpěl porážku a musel se vrátit ke strýčku Samovi.)

Texaské národní hnutí (Texas Nationalist Movement), které usiluje o samostatnost státu, na webu tvrdí, že "Texasané vedou odlišný způsob života než obyvatelé dalších 49 států unie... odmítají regulace a dávají přednost omezené vládě i nízkým daním."

"Pro Texas je důležité pohlížet na #Brexit jako na inspiraci a příklad, jak získat kontrolu nad svým osudem," napsal Daniel Miller, předseda Texaského národního hnutí v prohlášení zveřejněném po britském referendu.

4. Vexit

Skupina odbojných osadníků vyhlásila v oblasti Nové Anglie v roce 1777 nezávislost na britské monarchii i na její newyorské kolonii a založila stát New Connecticut, který záhy přejmenovala na Vermont. Vermontská republika, která měla vlastní měnu – měďáky, existovala 14 let, než se připojila k dnešním Spojeným státům.

Nezávislost Vermontu v posledních desetiletích prosazují zejména tamní libertariáni, kteří hlásají, že vláda (ve Washingtonu) je "příliš veliká, příliš centralizovaná, příliš mocná a příliš se plete do života lidem a malým komunitám". Jejich vůdce Rob Williams, historik označující se za decentralistu a vermontského vlastence, na webu Vermont Independent (Nezávislý Vermont) píše: "Po britském referendu dostáváme mnoho dopisů s otázkou: Je na řadě Vermont?"

Další skupinou usilující o nezávislost Vermontu je Second Vermont Republic (druhá Vermontská republika), která vychází z vermontského manifestu sepsaného v roce 2003 ekonomem a filozofem Thomasem Naylorem. V manifestu se píše: "Spojené státy se staly neřiditelnou říší, v mnohém připomínající Sovětský svaz."

-------------------------------

Někteří Američané mají s Washingtonem obdobný problém jako Evropané s Bruselem. Je jím příliš vzdálený (z kalifornského Sacramenta do hlavního města USA to je vzdušnou čarou 3820 kilometrů, z havajského Honolulu dokonce 7680 kilometrů). Bílý dům, vláda a kongres tak leckterému Američanovi mohou připadat jako mimozemská civilizace.

Zákony a regulace, které na planetě Washington vymýšlejí, mnozí Američané nepotřebují. Proto si kladou otázku: Rozumí nám "naši" mimozemšťané? Anebo nám rozumět nechtějí a vyhovuje jim vládnout hlava-nehlava?