Masky pocházející z poloviny 15. století předal německý prezident Frank-Walter Steinmeier svému kolumbijskému kolegovi Gustavovi Petrovi. Označil to za součást „změny způsobu myšlení o naší (německé) koloniální minulosti“.

Nicméně na rozdíl od dalších předmětů, které někdejší koloniální mocnosti vyvážely ze zámoří, rituální masky indiánského kmene Kogiů německý etnolog Konrad Theodor Preuss koupil v roce 1915 od syna tehdy už zemřelého kogijského kněze. Stalo se to tedy až poté, co Kolumbie získala nezávislost na Španělsku. Předměty se staly součástí sbírek berlínského Etnologického muzea. Kolumbie o jejich vrácení požádala loni, řekl podle německých médií Hermann Parzinger, šéf Nadace pruského kulturního dědictví, jejíž součástí je Etnologické muzeum. Masky mají mimořádný význam, jejich původní majitelé je používali během rituálních zpěvů a tanců s cílem zajistit duchovní uzdravení a prosperitu celého společenství.

Nicméně vědci podle The Guardian upozorňují, že mnoho předmětů ze sbírek muzeí v západních zemích by mělo být vraceno do zemí původu výhradně s upozorněním na možná zdravotní rizika. Koncem 19. století a začátkem 20. století byly muzejní exponáty z přírodních materiálů běžně ošetřovány pesticidy ve snaze chránit je před hmyzem ničícím dřevo, moly nebo rybenkami.

Masky Kogiů byly ve 40. a 50. letech minulého století opakovaně sprejovány paradichlorbenzenem, který může způsobit problémy s dýchacími cestami, a panuje podezření, že jde o karcinogen. Evropská unie zakazuje jeho používání v kuličkách proti molům a v osvěžovačích vzduchu. Parzinger uvedl, že masky byly vyčistěny a zbaveny jedů a že je možné se jich dotýkat bez ochranných rukavic nebo nasazeného respirátoru.

„Stále máme ovšem pochybnosti, zda je možné je nosit přímo na obličeji,“ připustil. Stefan Simon, vedoucí Rathgenových laboratoří pracujících pro berlínská muzea, už dříve řekl, že kontaminované předměty nelze zcela dekontaminovat. „Nevím o žádné metodě, díky které by se z kontaminovaného předmětu mohl stát neškodný předmět,“ řekl.

Zástupce Kogiů listu The Guardian řekl, že jeho lidé masky mají za posvátné. Nejsou pro ně historickými artefakty, považují je za živé. „Masky používáme při obřadu, během kterého se spojujeme s duchy slunce, vod, hor a všech druhů na světě,“ řekl Arregocés Conchala Zalabata. Kogiové žijí v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.

Kolumbijský prezident Petro při předání masek řekl, že o tom, co se s nimi stane, rozhodnou Kogiové. On osobně by si představoval, že by pro ně vzniklo muzeum. Zástupce Kogiů Zalabata listu The Guardian řekl, že zatím mají v úmyslu masky znovu používat při náboženských obřadech. O jejich kontaminaci jim však nikdo neřekl.