Německo minulý týden vrátilo Kolumbii dvě dřevěné rituální masky, které v minulosti patřily jedné ze skupin původních obyvatel. Britský deník The Guardian ale upozorňuje, že pokud by tyto předměty byly znovu využívány, může to s sebou nést zdravotní riziko, protože správci sbírek je v německých muzeích ošetřovali jedovatými pesticidy.

Když americká vláda porušila slib a vyhnala indiány z jejich území v Oregonu, chtěl Náčelník Josef v roce 1877 odvést svůj lid z kmene Nez Perce do Kanady. Cestou statečně odrážel útoky vojáků, těsně před cílem mu ale došly síly. Pátého října se vzdal generálovi Oliveru Howardovi.

Zemřela indiánská aktivistka za občanská práva a herečka z kmene Apačů Marie Louise Cruzová, známá jako Sacheen Littlefeather. Bylo jí 75 let.

Pro obyvatele, kteří v nich žijí, jsou tyhle země samozřejmě skutečné. Přesto formálně neexistují. Nic na tom nemění ani to, že v mnoha případech mají vlastní vlajky, vlády nebo kulturní identity. Není těžké vysvětlit, proč tomu tak je.  

Obrazce na peruánské planině Nazca patří mezi největší záhady jihoamerické archeologie. Japonští badatelé jich nedávno odhalili dalších 143 a dospěli k názoru, že sloužily k rituálním účelům.

Předkolumbovské civilizace Ameriky byly pověstné rituálním zabíjením. Ne vždy bylo motivováno náboženstvím.

Oblečení indiánů a kovbojů si lze jen sotva představit bez typických dlouhých třásní. Nebyly jen pro ozdobu – měly především praktický účel. K čemu vlastně sloužily?

Působí to trochu jak pěst na oko: Tradiční indiánský oděv hýřící barvami a k tomu klasická buřinka. Proč si domorodé dámy z Bolívie oblíbily tento bizarní módní doplněk, který jim vesměs nepadne a – ruku na srdce – vlastně ani moc nesluší?