Belgie je rozložena jako Evropská unie. Proto se v ní daří teroristům

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Může v boji s teroristy uspět malý stát se šesti vládami a šesti policiemi, které se hádají o kompetence?

Muslimové pochodující v Bruselu před Berlaymontem, hlavním sídlem Evropské

Muslimové pochodující v Bruselu před Berlaymontem, hlavním sídlem Evropské,zdroj: Profimedia.cz

Znáte státní heslo Belgie? "Jednota posiluje". (V Česku říkáme "v jednotě je síla".)

Po útocích v Bruselu, při kterých teroristé povraždili tři desítky lidí, to platí. Obyvatelé sasko-koburské monarchie jsou teď opravdu jednotní – ve smutku.

Jenže nedejte se mýlit, smutek skončí a Belgie bude zase rozpolcená spory mezi Valony a Vlámy. O jednotě v téhle zemi nemůže být řeč.

Není divu, že je metropole království Brusel pokládána za základnu džihádistů a že belgická policie při pronásledování fanatických islamistů až na výjimky tahá za kratší konec provazu.

Belgický premiér Charles Michel  po listopadových atentátech v Paříži, které byly plánovány a připravovány v bruselské čtvrti Molenbeek, v návalu pravdomluvnosti přiznal, že "teror se do Evropy rozrůstá z Bruselu". Kromě toho připustil, že belgická vláda "nemá situaci pod kontrolou".

Už jste viděli Belgičana?

Belgie může na první pohled (někomu i na druhý) připadat jako kuriozita. V placaté a deštivé zemičce, v níž žije jedenáct milionů obyvatel, se o moc dělí šest vlád a šest parlamentů. A na vše dohlíží bezmocný král.

Jeho království je rozděleno do tří společenství – Vlámského, Valonsko-bruselské federace a Německojazyčného společenství – a do tří regionů – vlámského, valonského a bruselského.

Každé společenství a každý region má parlament a vládu s výjimkou Vlámska a Vlámského společenství, které mají vládu i parlament dohromady. To ale není kompletní puzzle, regiony jsou ještě rozděleny na deset provincií.

Belgie je prostě zemí zaslíbenou politikům – nějaká sesle se najde pro každého.

Jenže dokážou se tamní politici domluvit? Někdy se to nedaří ani obyvatelům, kteří s politikou nemají co do činění.

Poměry v Belgii mohou leckomu připomínat zmatení jazyků při stavbě Babylonské věže. V zemi platí tři úřední jazyky – vlámština, francouzština a němčina. Jen třetina Valonů ale mluví vlámsky a třetina Vlámů se nedorozumí francouzsky.

Belgie je vlastně Evropskou unií v kostce. V Evropě vedle sebe (nikoli spolu) žijí různé národy. Jejich příslušníci až na výjimky se spíš než Evropany, cítí být Angličany, Čechy, Němci… Evropský národ neexistuje.

Obdobně neexistuje ani národ belgický. V Belgii vedle sebe žijí Valoni, obývající převážně bohatší sever, Vlámové, kteří žijí na chudším jihu, a také přistěhovalci, kteří se nehlásí k žádnému ze dvou hlavních společenství a většinou obývají Brusel.

Obyvatelé monarchie s nadsázkou říkají, že jediným skutečným Belgičanem je vlastně král Filip.

Rozvod à la Československo

Už dvě desetiletí je jedním z hlavních témat belgické politiky "sametový rozvod". Půjdou snad Vlámové a Valoni ve stopách Čechů a Slováků a svou federaci rozpustí? Kdo ví. Každopádně k rozdělení státu směřují.

Po každých volbách domlouvají strany – vlámské a valonské (belgické neexistují) – jak koalici, tak nové uspořádání státu, kterým některé strany účast v koalici podmiňují. Bývají to nekonečná a strastiplná jednání. Po volbách v roce 2011 trvalo vlámským a valonským politikům 541 (!) dnů, než sestavili vládu. Tím vytvořili světový rekord – takhle přenošenou vládu ještě nikdo nikde nezplodil. (Do té doby držel rekord Irák, kde se sunnité se šíity handrkovali o koalici 280 dnů.)

Rozkacení Vlámové a Valoni před pěti lety dohodli koalici až poté, co se silně zadlužená země ocitla pod tlakem ratingových agentur. Před tím nezabrala ani výzva senátorky Marleen Temmermanové, která vybízela manželky stranických šéfů, aby svým mužům odepíraly sex, dokud vládu nedají dohromady.

Opakující se zdlouhavé rozhovory o vládě vedly belgický parlament k tomu, aby prodloužil volební období ze čtyř na pět let. Politici chtěli mít jistotu, že novou vládu stihnou do příštích voleb.

Zatím se strany na koalici pokaždé nějak dohodly. Každá dohoda však byla vykoupena změnami státního uspořádání, které stát rozmělnily na úkor regionů. Teď funguje Belgie podle verze 6.0. A není pochyb, že po příštích volbách vznikne Belgie 7.0 s ještě volnějším státním uspořádáním.

Ledaže by se Vlámové a Valoni domluvili na konci státu. Vlámové jsou takovému řešení nakloněni čím dál víc. Není jim po chuti, že přispívají na rozvoj chudých valonských oblastí.

Rozvod je možný. Příliš společného Vlámové a Valoni nemají. Kromě krále a pralinek, federální rozpočet, armádu, federální policii a justici, federální dluh a fotbalovou reprezentaci.

Jenže tak jednoduché jako Češi a Slováci by to kohouti na belgickém smetišti neměli. Velkou překážkou v rozvodu je společné dítě – Brusel. Hlavní město monarchie i Evropy je pro obě společenství slepicí snášející zlaté vejce. Nikdo se ho nechce vzdát.

Historický omyl

Belgické království je v posledních týdnech a měsících často popisováno jako "padlý" ("failed") stát. Je to přehnané. Belgie je spíš málo účinný stát. Její vláda a centrální instituce fungují, jsou však slabé

V zemi funguje (?) šest policií. Federální je přitom malá a podfinancovaná. Pokud se zabývá větší kauzou, neobejde se bez spolupráce s policiemi regionálními.

"Postrádáme lidi a infrastrukturu. Proto nemůžeme důsledně sledovat potenciální teroristy," řekl belgické televizi RTBF jeden z velitelů protiteroristické jednotky. Tento nejmenovaný důstojník si postěžoval, že jeho jednotka nemá peníze na platy informátorů a nemůže proniknout mezi džihádisty.

Evropské státy v reakci na útoky teroristů zpravidla centralizují moc, posilují bezpečnostní jednotky a zpravodajské služby. To je však Belgii stěží myslitelné.

Vlámská ministryně vnitra Liesbeth Homansová v televizi VTR na otázku zda bude Belgie existovat ještě po roce 2025, odpověděla: "Doufejme, že ne." Politička předpověděla, že po příštích volbách se další díl moci z centra přesune do jednotlivých částí federace a na společenství a monarchie se "rozplyne".

Není to ojedinělý názor. Nad Belgií už kdejaký politik zlomil hůl, dokonce bývalý premiér Yves Leterme, který svou zemi nazval "historickým nedorozuměním".

Tagy: Belgie zahraničí Evropská unie terorismus a násilí vyzvědačství a bezpečnost útoky v Bruselu

Zdroje: Vlastní