(Text vyšel původně v lednu 2015. Kvůli událostem v Paříži ho nyní vydáváme znovu.) 

"Přišel z Alžírska za lepším životem, doufal, že unikne chudobě, útlaku a beznaději. V Paříži našel nekvalifikovanou práci, měl děti a vnuky. Jako francouzští občané měli právo na vzdělání a zdravotní péči, vyrůstali ale v ghettech na okraji velkých francouzských měst obklopení rodinami, jako byly jejich vlastní, doslova na okraji společnosti. Bez možnosti úplné integrace měli jen málo příležitostí k ekonomickému postupu. Ráj nikdy nenastal," upozorňuje v textu pro Projet Syndicate Javier Solana, bývalý generální tajemník NATO a Vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Tento příběh, jak dál píše Solana, se opakoval milionkrát nejen ve Francii, ale napříč celou západní Evropou. Přistěhovalci respektive jejich děti jsou pak kvůli bezútěšné situaci snadným terčem pro islamisty. Stovky Evropanů především z Francie, Británie, Německa, Belgie ale i z dalších zemí odešly do Sýrie bojovat v řadách radikálů. Jiní sice zůstávají, ale infikovaní radikálními myšlenkami útočí ve své vlasti, jak se tomu stalo v případě nedávných událostí v Paříži.

"Lidé potřebují naději. Potřebují věřit v nějakou vizi, v nějaký projekt, který jim a jejich komunitám slíbí lepší budoucnost. Evropské země jim kdysi takovou naději nabídly, ale krize a způsob, jak na ní reagovaly úřady, nahradily naději frustrací a deziluzí," píše dál Solana.

Evropa se podle něj musí na sebe podívat zblízka a musí si přiznat, že druhá, třetí generace přistěhovalců může snadno podlehnout "svodům teroristických organizací, protože se jejich evropské občanství nepřetavilo v sociální a ekonomické začlenění. Když už nic jiného, rostoucí nerovnost, která se ještě prohloubila v době krize, celý problém zhoršuje."

Evropské státy reagovaly na hrozbu evropského džihádu, která se symbolicky zhmotnila útokem na pařížský satirický časopis Charlie Hebdo, posílením bezpečnostních a protiteroristických opatření, jenže to nestačí. Evropa musí jít hlouběji, hledat komplexní řešení.

"Taková řešení si žádají, abychom opustili falešnou dichotomii svobody a bezpečnosti. Pokud starost o bezpečnost bude nadřazena základním lidským právům a svobodám, bude to znamenat vítězství fanatismu. Totéž se stane, pokud se ještě vystupňují projevy islamofobie a xenofobie," varuje diplomat.

Generace evropských džihadistů nepředstavuje jen bezpečnostní hrozbu. Ohrožuje také další vývoj evropské potažmo západní civilizace. Pokud se Evropané uzavřou před multikulturní pestrostí, hrozí jim návrat ke středověkému agresivnímu fundamentalismu, od kterého se evropská křesťanská společnost dokázala oprostit.

Prohlubováním exkluze přistěhovalců a jejich potomků Evropa vlastnoručně kope hrob hodnotám, na jejichž obranu povolala po pařížských útocích své bezpečnostní složky. A vojenské mise západní koalice v muslimských zemích situaci jen zhoršují a přispívají k vzestupu globálního džihádu.

"Západ si musí přiznat, že jak se ukázalo v Afghánistánu a Iráku, konflikt v arabském světě nelze řešit prostřednictvím zahraničních vojenských intervencí. Jedinou cestou, jak obnovit pořádek a přimět region k růstu, je předat vládu do rukou umírněných muslimů, aby mohli zvítězit nad radikály a násilím. Úkolem Západu je rozpoznat umírněné muslimy a nabídnout jim přijetí a podporu," uzavírá Solana.