Kartelu se účastnily Bank of America, Natixis, Nomura, Royal Bank of Scotland (RBS), UBS, UniCredit a WestLB. RBS se mezitím přejmenovala a nyní používá název NatWest. Pokutu ale dostaly pouze banky Nomura, UBS a UniCredit, uvedla dnes komise. UniCredit se hodlá proti pokutě odvolat, UBS odvolání zvažuje.

„Dobře fungující trh dluhopisů evropských vlád je důležitý jak pro členské země eurozóny, které tyto obligace vydávají k vytváření likvidity, tak pro investory, kteří je nakupují a obchodují s nimi,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Naše rozhodnutí proti Bank of America, Natixis, Nomura, RBS, UBS, UniCredit a WestLB dává jasnou zprávu, že komise nebude tolerovat žádné chování založené na tajné spolupráci.“

„Je nepřijatelné, aby uprostřed finanční krize, kdy bylo nutné řadu finančních institucí zachraňovat penězi z veřejných zdrojů, tyto investiční banky uzavíraly na tomto trhu tajné dohody na úkor členských zemí EU,“ dodala Vestagerová.

Jde zatím o poslední pokutu, která směřuje na finanční sektor za účast v kartelu na devizových trzích, v kartelu na trhu úrokových sazeb Euribor a Libor, anebo v kartelu na trzích dluhopisů.

„Naše skupina proti tomuto rozhodnutí důrazně protestuje a trvá na tom, že uvedený nález nedokazuje žádné provinění ze strany UniCredit,“ reagovala italská banka, která působí i v České republice. „UniCredit se proti rozhodnutí odvolá k evropským soudům,“ dodala podle agentury Reuters banka. Největší švýcarská banka UBS pak upozornila, že pokud by musela pokutu zaplatit, její výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí by to ovlivnilo maximálně do částky 100 milionů dolarů. Nicméně zváží odvolání.

Komise uvedla, že kartel fungoval v letech 2007 až 2011, tedy po celou dobu globální finanční krize. Obchodníci bank se vzájemně informovali o svých cenách a objemech obchodů před aukcemi dluhopisů. Komunikovali přes chatroomy na terminálech Bloomberg a ovlivňovali jak primární, tak sekundární trh.