Po "sametu" jsme měli vlády s různými přívlastky. Namátkou: vláda národního porozumění (premiér Marián Čalfa, Československo 1989-90), vláda národní oběti (Marián Čalfa, Československo 1990-92), vláda sebevrahů (Miloš Zeman, Česko 1998-02), vláda udržovací (Jiří Rusnok, Česko 2013-14).

Jaký přívlastek by se hodil k nastupujícímu Babišově a Hamáčkově týmu? Mám za to, že vláda slibů. Dala by se pojmenovat také Babiš a Hamáček, Slibotechna s.r.o.

V Česku prostě dosud platí pořekadlo, že slibem nezarmoutíš. A většina politiků se ho drží – jedno, zda stojí nalevo, napravo, uprostřed anebo štrádují jako pracovník odbytu Svátek ve filmu "Marečku, podejte mi pero" zleva doprava a zase nazpátek.

Vláda ve čtvrtek získala důvěru sněmovny (díky komunistům) na základě programového prohlášení (tady). V něm popisuje, kolik a komu dá peněz. Nikde však nepíše, kolik peněz vám vezme, aby pro vás nakoupila rozličné požitky – osvícená vláda přece nejlépe ví, co potřebujete.

Andrej Babiš a Jan Hamáček. Sliby se slibují, voliči se radují | zdroj: Profimedia  

Vzhůru do hospod!

Americký prezident John F. Kennedy ve své památné inaugurační řeči v lednu 1961 pravil: "Mí drazí Američané, neptejte se, co pro vás může udělat vaše země, ptejte se, co vy můžete udělat pro vaši zemi.'" (V originále: '"My fellow Americans, ask not what your country can do for you, ask what you can do for your country.")

Programové prohlášení vlády i řeč, ve které Andrej Babiš žádal sněmovnu o důvěru a za kterou důvěru dostane – obojí by se dalo shrnout do zrcadlově obrácené teze: "Mí drazí Češi, neptejte se, co můžete udělat pro vaši zemi, ptejte se, co vaše země (váš Andrej, vaše vláda) může udělat pro vás."

Je v tom zkrátka rozdíl. Zatímco JFK nabízel Američanům pomocnou ruku, Babiš a Hamáček nabízejí Čechům dárkové koše.

Co v něm najdou? Vyšší platy státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací, vyšší důchody, dotované jízdné pro studenty a důchodce, placenou nemocenskou od prvního dne, vyšší rodičovskou, novomanželské úvěry...

V dárkovém koši (programovém prohlášení) nechybí ani Babišovo "nejsociálnější opatření": Nižší daň z přidané hodnoty na točené pivo – pouhých deset procent. Takže vzhůru psanci této země - do hospod!

Je v tom ale čertovo kopýtko. Všechny zmíněné i nezmíněné Babišovy a Hamáčkovy "výdobytky" přirozeně nebudou zadarmo.

"Není tam (v programovém prohlášení) jasná odpověď, kde na to vezmeme," podivoval se ve sněmovně prezident Miloš Zeman. Odpověď je nasnadě: Vláda si půjčí. Vydá dluhopisy, které splatí firmy, daňoví poplatníci a jejich děti – budoucí poplatníci. Jak prosté.

Babišova první vláda už naplánovala deficity ve výši 50 miliard až do roku 2021. Schodky, kam dohlédneš.

A to je plán pro dobré časy s bezoblačnou oblohou, kdy roste ekonomika, a tím také příjmy vlády z daní. Jenže slunečné dny nejsou na věčné časy. Evropa stojí na pokraji obchodní války s Trumpovou Amerikou a česká ekonomika, která patří k nejotevřenějším na světě, ji může zle odskákat.

Dejme tomu, že by nás obchodní konflikt připravil o dvě procenta hrubého domácího produktu. V takovém případě by z ekonomiky vypadlo přes 100 miliard korun a stát by přišel nejméně o 26 miliard příjmů.

Jak na takový (reálný) vývoj vláda zareaguje? V jejím prohlášení odpověď nenajdete.

Uděláme, co jsme neudělali

Také tímto titulkem by se dal uvést vládní program.

Vláda ANO a sociálních demokratů v něm slibuje, že zlepší to či ono. Proč to ale nezlepšila už v uplynulých čtyřech letech? Proč neinvestovala do infrastruktury a teď se holedbá, že investovat bude? Čísla a data přitom zase chybí.

Vláda chce postavit sto a víc kilometrů dálnic. Skvělý záměr. Zatím ale kabinet ani nevykoupil pozemky.

A jak to bude s efektivní státní správou, se kterou se Babiš ohání? Ve vládním prohlášení se o tom píše: "Vyhodnotíme rozsah a efektivnost činnosti státních úřadů a institucí a uskutečníme potřebné organizační změny za účelem efektivního vynakládání prostředků na chod státní správy."

Co tím chtěl básník říct? Odpovězte si sami.

Zeman ve sněmovně Babišovi připomněl, že počet státních úředníků (vládních, krajských a obecních) se během dvaceti let téměř zdvojnásobil – z 80 000 na 150 000, téměř polovinu z nich má pod sebou vláda. Premiér ale nepředložil žádný plán, který by stanovil jejich cílový počet. Bude snad státní aparát dál kynout?

Vláda přitom slibuje digitalizaci státu (státní správy). To je stav, kdy si našinec vyřídí téměř všechny úřední úkony přes komp nebo smartphone z domova či z kanceláře. Pěkný komfort. A také možnost zredukovat armádu úředníků a odlehčit státnímu rozpočtu.

Potvrdí se tento předpoklad v Česku? Nesázel bych na to.

Dárky, údržba, dluhy

Andrej Babiš ve svém spisku "O čem sním, když náhodou spím" (zde) načrtl vizi Česka v roce 2035. Pěkné čtení.

Jeho vláda 2.0 však žádné velkolepé vize nepředložila. Z programového prohlášení se dá předpokládat, že to bude kabinet rozdávající, udržující a zadlužující.

Nakonec ještě upozorňuji, že bych se tentokrát tuze rád mýlil. Tečka.