Babiš původně účast v debatě ČT odmítl, na poslední chvíli na ni ale dorazil a řekl, že změnil názor po dnešní návštěvě bohoslužby za vlast v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, které se stejně jako Pavel zúčastnil. „My jsme dneska byli na bohoslužbě, kterou praktikoval kardinál (pražský arcibiskup Jan) Graubner. Vlastně nás vyzval a říkal i Ježíš, vyzýval lidi, začněte myslet jinak. A mluvil o pravdě, lásce a spravedlnosti. Takže jsem začal myslet jinak, změnil jsem názor,“ odpověděl Babiš na dotaz moderátora, proč si to rozmyslel.

Babiš o Pavlovi například znovu tvrdil, že celý život mluví o válce a nevěří v mír. Pavel odpověděl, že naopak o mír usiluje a že Babiš „lže, kudy chodí“. Přeli se také o svou minulost, o to kdo z nich si víc zadal s komunistickým režimem a jak se s tím po roce 1989 vyrovnal. Neshodli se ani na tom, kdo z nich více rozděluje zemi.

Textový přepis debaty na webu ČT24 je ZDE.

Babiš mimo jiné znovu obvinil Pavla, že chtěl vyslat vojáky na Ukrajinu. Citoval přitom z Pavlova twitterového účtu, Pavel řekl, že psal o zajištění humanitárního koridoru. „Nepochopil jste obsah tohoto tweetu,“ uvedl. Pavel míní, že Babiš vede nefér kampaň a že by se za ni měl omluvit, což jeho protikandidát odmítl a řekl, že nemá zač se omlouvat. Pavel s Babišem se přeli kvůli ekonomice. Podle Pavla Babiš zadlužil zemi, což bývalý premiér odmítl.

Nesmíme se bát udělat pro Ukrajinu víc – nabídnout například vojáky NATO a leteckou podporu, aby zabezpečili evakuační koridory a ochranu civilistů v nich. Naše síla a odhodlání ji použít je jediná možnost, jak zastavit humanitární katastrofu.

— Petr Pavel (@general_pavel) March 8, 2022

Na dotaz moderátora, o čem Babiš při své návštěvě v uplynulém týdnu v Děčíně jednal s komunistickým politikem Josefem Skálou a poslancem SPD Jaroslavem Foldynou, Babiš řekl, že s Foldynou mluvil, protože je poslanec. „Co se týká pana Skály, ten tam přišel v Děčíně, má nějaký podcast, vůbec jsme se nebavili,“ prohlásil Babiš. Dodal, že Skála, označovaný za stalinistu, stejně jako Pavel vítal invazní vojska v roce 1968. „Na tohleto se nedá moc reagovat, vy opravdu lžete, kudy chodíte. Tohleto opravdu není normální. Tak zkuste aspoň někdy mluvit pravdu,“ reagoval Pavel.

Ohledně pomoci Ukrajině Babiš řekl, že není důvod snižovat komfort českých občanů. Pavel mu řekl, že jde o věc, která je podle něj Babišovi cizí, a to je solidarita. Dodal, že česká pomoc Ukrajině má za sice důsledek částečné snížení komfortu, ale je to vinou války, kterou rozpoutalo Rusko. Babiš uvedl, že Ukrajině pomáhá NATO a EU, ale českým občanům vláda nepomáhá. Pavel také Babišovi řekl, že je chaotický mikromanažer a že v diskusi řekl hromadu nesmyslů. V jiný okamžik označil Babišova tvrzení za nehoráznost.

Babiš řekl, že vojáky by při napadení Polska či Pobaltí na pomoc neposlal; po debatě svá slova korigoval

Andrej Babiš později korigoval své vyjádření z debaty a uvedl, že pokud by skutečně byl napaden členský stát NATO, článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO by „pochopitelně dodržel“. Předtím v diskusi s Petrem Pavlem přitom na dotaz moderátora uvedl, že v teoretickém případě napadení Polska či pobaltských států by nevyslal české vojáky na pomoc napadené zemi, která by byla stejně jako Česko členem NATO.

Petr Pavel řekl, že Česko má jako země NATO závazek přijít ostatním členským zemím v případě napadení na pomoc. ČR je členem Severoatlantické aliance od roku 1999, stejně jako Polsko. O trojici pobaltských zemí se NATO rozšířilo o pět let později.

„V duelu jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ uvedl později na twitteru Babiš.

V duelu @CzechTV jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 22, 2023

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku pět, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Článek pět byl v historii NATO použit pouze jednou, a to Spojenými státy po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001, po kterém následovala válka v Afghánistánu a Iráku.

Jedna z otázek diskuse prezidentských kandidátů se týkala toho, zda by Česko mělo vyslat své vojáky do otevřeného konfliktu v hypotetickém případě, kdy by bylo napadeno Polsko či pobaltské státy. „Ne, určitě ne. Já chci mír, já nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ uvedl na dotaz moderátora Babiš. Otázku ale označil za čistě teoretickou a zdůraznil, že hlavní je zabránit válce.

Pavel, který v minulosti vedl českou armádu a byl předsedou Vojenského výboru NATO, připomněl právě článek pět. „Když už jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenom, že z toho těžíme v rámci kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme. A to je ten náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný,“ uvedl.

Jmenování předsedy Ústavního soudu není prý na pořadu dne

Babiš řekl, že podle prezidenta Miloše Zemana není jmenování nového předsedy Ústavního soudu na pořadu dne. Zeman mu to prý řekl, když spolu mluvili. Doufá proto, že prezident nového předsedu soudu nejmenuje. Zeman poprvé nepřímo potvrdil loni v prosinci, že uvažuje o jmenování nového předsedy ÚS. Jeho úmysl vyvolal spory, protože současnému předsedovi soudu Pavlu Rychetskému končí mandát až v srpnu, ale Zemanovi skončí již v březnu. Řada ústavních právníků takový postup označila za protiústavní.

Některá média ještě předtím spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Zeman letos 8. ledna uvedl, že má analýzu, podle níž neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě před vypršením svého mandátu.

„Já jsem o tom s panem prezidentem mluvil a on mi řekl, že to není na pořadu dne. Takže já doufám, že se to nestane, protože by to bylo nevhodné. Pokud by se tak stalo, tak bych se samozřejmě poradil s odborníky, jakým způsobem to řešit,“ řekl Babiš v dnešní debatě.

„Já to vnímám jako vykrádání působnosti a pravomocí nového prezidenta, protože funkční období stávajícího předsedy Ústavního soudu končí v srpnu,“ řekl k tomu Petr Pavel. Pokud by přesto Zeman nového předsedu jmenoval, bylo by to podle Pavla důvodem k podnětu k Ústavnímu soudu, případně Nejvyššímu správnímu soudu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl 15. ledna v České televizi, že pokud by Zeman eventuálně jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) při téže příležitosti vyjádřila názor, že by nastal minimálně „neklid v justici“.

Kdo vlastně „rozděluje společnost“?

„Všechna média jsou pro vás,“ tvrdil Babiš. „Kromě těch vašich,“ opáčil Pavel. Babiš tvrdí, že pokud se Pavel stane prezidentem, zůstane společnost rozdělena. Pavel naopak prohlásil, že jestli někdo v poslední době rozděloval společnost, je to především Babiš.

Babiš zdůrazňoval, že miliony lidí, kteří volili opozici a mimoparlamentní strany, nebudou mít v případě Pavlova vítězství zastání. „Pokud by pan Pavel chtěl udělat něco pro tuto zemi, tak by měl se vzdát kandidatury a nechat to místo pro mě, který bych reprezentoval ty tři miliony lidí a pan (premiér Petr) Fiala (ODS) reprezentuje tu druhou polovinu. A potom by mohlo nastat to, že ta společnost přestane být rozdělená,“ tvrdí Babiš. Prohlásil také, že vládní koalice tak ovládne všechny důležité instituce včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Pokud budu zvolen, nebudu loutkou této vlády,“ řekl Pavel, který kandiduje na základě podpisů sesbíraných od voličů.

Oba kandidáti se ale shodli na tom, že zrušená superhrubá mzda už by neměla být obnovena. Zdanění takzvané superhrubé mzdy fungovalo od roku 2008 a znamenalo, že základem daně byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Parlament ji zrušil v daňovém balíčku na konci roku 2020. Zrušení tehdy navrhl Babiš, který byl tehdy premiérem, a ve sněmovně ho prosadil hlasy ANO, ODS a SPD. Prezidentu Miloš Zemanovi tehdy řekl, že zrušení bude dočasné pouze na dva roky. V dnešní debatě ale Babiš řekl, že by superhrubou mzdu neobnovil, protože začala válka, ceny se zvýšily a lidé mají aspoň díky jejímu zrušení víc peněz. Pavel řekl, že superhrubá mzda byla anomálie.

V závěrečném slově, na které měli oba kandidáti 30 vteřin, oba shodně vyzvali voliče, aby jim dali svůj hlas.

Debata se odehrála v pražské budově Národního muzea, Pavel se po ní měl přesunout do nedalekého Lucerna Music Baru, kde je koncert na jeho podporu. Pavlova mluvčí Eva Hromádková ale ČTK večer informovala, že Pavel na koncert nepůjde, protože je nemocný. V debatě hovořil mírně ochraptělým hlasem.

Asi jste si na mém hlase během debaty všimli, že nejsem úplně zdravý. Měl jsem dnes horečku a před debatou jsem si musel vzít léky. Potřebuji se dát dohromady před dalšími debatami, a proto, i když nerad, musím zrušit svůj zítřejší program. Doufám, že se nebudete zlobit. Děkuji. pic.twitter.com/yMmOzF5Y60

— Petr Pavel (@general_pavel) January 22, 2023