Dnes je úterý 31. ledna 2023., Svátek má Marika
Počasí dnes 0°C Smíšené přeháňky

Prezidentské televizní duely se staly tradiční součástí volební kampaně

Prezidentské televizní duely se staly tradiční součástí volební kampaně
Andrej Babiš a Petr Pavel | zdroj: Profimedia

V zemích uplatňujících přímou volbu prezidenta bývají televizní debaty, v nichž se přímo střetávají prezidentští kandidáti, běžnou součástí předvolební kampaně. Pořádají se v sousedních zemích, jako je Slovensko, Rakousko či Polsko, a to jak veřejnoprávními, tak i soukromými televizemi. Dramatické televizní duely svádějí uchazeči o úřad prezidenta ve Francii či ve Spojených státech. 

Před druhým kolem prezidentských voleb v Česku se postupující kandidáti z prvního kola Petr Pavel a Andrej Babiš utkají v debatách vysílaných komerčními televizemi Nova a CNN Prima News, účast v debatě ve veřejnoprávní České televizi Babiš stejně jako před prvním kolem odmítl.

Na Slovensku debaty s kandidáty na prezidenta pořádaly nejen veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS), ale také soukromé televizní stanice. Například před rozhodujícím kolem přímé volby hlavy státu v roce 2019 se oba finalisté, Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič, setkali ve třech televizních debatách a také v diskusi na hlavním rozhlasovém kanálu RTVS.

V Rakousku, kde je prezident stejně jako v ČR volen přímo a dvoukolově, se také obvykle koná několik předvolebních televizních debat s prezidentskými kandidáty. Pořádají je soukromé televize jako oe24.tv i veřejnoprávní ORF, jíž bývá vyhrazen poslední velký duel před rozhodujícím hlasováním.

V květnu 2016 vynikl duel, který soukromá televize ATV uspořádala před druhým kolem tehdejších prezidentských voleb, a to v nezvyklém formátu bez moderátora. Podle komentátorů však střet kandidáta populistické pravice Norberta Hofera a pozdějšího prezidenta Alexandera Van der Bellena zabředl do spirály osobních výpadů snižujících důstojnost prezidentského úřadu.

V Polsku se diváci bez televizní debaty prezidentských kandidátů ve druhém kole voleb museli po roce 1989 obejít jedině při těch posledních v roce 2020. Utkal se v nich současný prezident Andrzej Duda a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski. Nejdříve chtěly společně duel uspořádat soukromé televize TVN a TVN24 spolu s internetovými portály onet a wirtualna polska. Toho se chtěl zúčastnit Trzaskowski z Občanské strany, největší polské opoziční strany. Naopak Duda, který post obhajoval a který byl původně členem vládnoucího Práva a spravedlnosti, to odmítl. Duda TVN označil za „soukromou televizi pana Trzaskowského, která stanoví termín debaty a přikazuje se dostavit“. Chtěl, aby se konala debata pořádaná společně veřejnoprávní TVP a soukromými televizemi TVN a Polsat. Tomuto řešení byl nakloněný i Trzaskowski, který nechtěl přijít na debatu pořádanou výhradně TVP, protože tuto televizi v posledních letech ovládli politici blízcí Právu a spravedlnosti. Se společně uspořádaným kláním před televizními obrazovkami ale podle médií nesouhlasil tehdejší ředitel TVP Jacek Kurski. Údajně nechtěl, aby se konala debata, nad kterou by TVP neměla plnou kontrolu. Svoji roli při krachu tohoto plánu sehrála i dlouhodobá nevraživost mezi TVP a TVN.

V Německu se předvolební debaty nekonají. Němci o prezidentovi nehlasují v přímých volbách, protože hlavu státu vybírá Spolkové shromáždění. Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě prezidenta. Jeho členy jsou poslanci Spolkového sněmu a shodný počet zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Naposledy Spolkové shromáždění zasedlo loni v únoru, kdy do druhého funkčního období hladce zvolilo stávajícího prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Ve Francii jsou živé televizní debaty s prezidentskými kandidáty tradicí od roku 1974, kdy svedli duel socialista François Mitterrand a centristický kandidát Valéry Giscard d’Estaing. Dlouho se debata pořádala až před druhým kolem hlasování, v roce 2017 se poprvé konala i před prvním volebním kolem. Duel před druhým kolem vysílají souběžně obě nejsledovanější televize - soukromá TF1 a veřejnoprávní France 2, z nichž každá vyšle také svého moderátora. Loni se, stejně jako v roce 2017, před zraky milionů televizních diváků utkali nynější prezident Emmanuel Macron a jeho soupeřka z krajní pravice Marine Le Penová. Oba souboje vyhrál podle médií Macron, i když v roce 2022 bylo klání podstatně vyrovnanější.

V debatách před prezidentskými volbami ve Spojených státech kandidáti dvou hlavních politických stran často diskutují o nejkontroverznějších politických tématech dané doby. Jejich cílem je oslovit zejména nerozhodnuté voliče. Debata se většinou koná ve velkém sále, mnohdy v budově univerzity, a za účasti diváků. Formát debaty se historicky lišil, otázky většinou pokládá jeden či více moderátorů, jindy také členové publika. Od roku 1988 debaty organizuje nezisková společnost Komise pro prezidentské debaty (CPD). Podle pravidel platných od roku 2000 připouští CPD k debatám jen kandidáty s více než 15 procenty preferencí, což v praxi eliminuje kandidáty, kteří nejsou nominanty republikánů či demokratů.

První živě přenášené televizní debaty mezi prezidentskými kandidáty v USA se konaly v roce 1960 mezi demokratem Johnem F. Kennedym a republikánem Richardem Nixonem. Zajímavostí je, že lidé, kteří první debatu poslouchali v rádiu, se domnívali, že diskusi „vyhrál“ Nixon, zatímco ti, kteří ji sledovali v televizi, tvrdili, že debatu vyhrál Kennedy. Nixon byl v den debaty nemocný a viditelně se potil.

Poslední série debat prezidentských kandidátů se konala před volbami v roce 2020, a to mezi demokratem a bývalým viceprezidentem Joem Bidenem a republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Původně byly naplánované tři debaty na podzim 2020, jedna z nich ale byla zrušena poté, co se Trump nakazil koronavirem. Kandidáti diskutovali v tematických blocích mimo jiné o svých zkušenostech, pandemii covidu-19, bezpečnosti, ekonomické situaci či klimatických změnách.

V Česku pozvala veřejnoprávní ČT před prvním kolem volby do diskuse všech devět uchazečů, jeden z favoritů hlasování Andrej Babiš ale nedorazil. Vynechal i debatu tří favorizovaných uchazečů na Primě a účastnil se pouze televizní debaty tří kandidátů s nejvyššími preferencemi na Nově.

V úterý Babiš ČTK řekl, že před druhým kolem hlasování, které je plánováno na pátek 27. ledna a v sobotu 28. ledna, se zúčastní diskusí v Deníku, Blesku, CNN Prima News a televizi Nova. Do debaty v České televizi, kam byl rovněž pozván, nepřijde.

V první předvolební debatě před druhým kolem se na serveru Deník.cz střetli kandidáti na prezidenta Petr Pavel a Andrej Babiš ve středu. Vyjadřovali se k válce na Ukrajině, přístupu ke svobodě nebo mluvili o pomoci českým občanům. Do debaty se přihlásili přes video ze svých kanceláří.

Zdroje: