Systém kreditového hodnocení Sesame Credit je vlastně náramná věc. Aplikace vypočítá osobní skóre, které má větší vypovídací hodnotu dokonce než třeba osobní deníček. Celkové číslo odráží chování uživatele a vypovídá o míře jeho důvěryhodnosti. V rozmezí mezi 350 až 950 body platí, že čím vyšší číslo, tím uvědomělejší občan.

Majitel aplikace, Společnosti Ant Financial, zdůrazňuje, že nejde o pouhou hru. Skóre je generováno z dat, které aplikace sbírá automaticky a které do ní zadají i sami uživatelé. Výsledek tak ovlivňuje mimo jiné množství zboží zakoupeného přes Alipay účet (přece jen jde o produkt soukromé společnosti prodávající zboží přes internet), dále zaměstnání, příjem, platební dochvilnost a schopnost splácet včas úvěry. Do konečného součtu se promítne i množství přátel, případně jejich vlastního skóre.

Gamifikační prvek kreditového hodnocení chce firma využít i k praktickým účelům. Podle výše dosaženého skóre by se mohly posuzovat žádosti o půjčky či výše zálohy při ubytování. Nebo třeba nárok na vízum do zahraničí. Skóre by také sloužilo jako poznatek o důvěryhodnosti osob v online seznamkách (a v neposlední řadě i jejich finančních možnostech). Zatím jedinou reálně poskytovanou výhodou byla možnost VIP odbavení na letišti v Pekingu, kterou ale čínská centrální banka zrušila jako nedovolený benefit.

Výsledné skóre hodnotí chování a důvěryhodnost uživatele | zdroj: tisková zpráva

Některé organizace před systémem Sesame Credite varují, protože podle nich nejde o mem nebo hru, ale o způsob, jakým může vláda kontrolovat chování svých občanů na internetu.

Jenže i když aplikace pracuje s ryze osobními daty, čínská vláda s projektem nemá nic společného. Za systémem získávání a vypočítání kreditu stojí soukromá společnost, které zároveň patří i populární web Alibaba, který zprostředkovává internetový prodej s více než 350 miliony uživateli. Není to navíc jediný existující kreditový systém hodnocení, podobnou aplikaci nabízí v Číně i společnost Tenacle.

Pravdou také je, že Sesame Credit nijak neodráží politické názory uživatelů ani úroveň jejich morálky. Až teprve v případě rozšíření o další hodnotící kategorie jako například vhodnost navštěvovaných webů, trestný rejstřík, nebo politická angažovanost, by aplikace dostala onen kritizovaný politický rozměr. Čínská vláda se navíc netají tím, že komerční aplikace sleduje a uvažuje o zavedení vlastního systému hodnocení.

Možná tak bude Orwellova vize občanské kontroly naplněna. Otázkou je, zda k tomu lidé nekráčejí dobrovolně vstříc už jen tím, jaký objem osobních dat o sobě zveřejňují třeba na sociálních sítích. S ohledem na to by pak aplikace nemusela být nějakým větším zásahem soukromí.