"Rozhodnutí Senátu Spojených států vyvolává přesně stejné otázky nejen u Merkelové, ale také u (německého ministra zahraničí Sigmara) Gabriela a (rakouského kancléře Christiana) Kerna. Od amerického Senátu to je, obezřetně řečeno, zvláštní krok," řekl Seibert.

Dodal, že je rovněž podivné, že sankce určené k potrestání Ruska mohou rovněž vést k postihu evropských firem. "To se nesmí stát," řekl Seibert. "Obecně odmítáme sankce s extrateritoriálním účinkem, což znamená s dopadem na třetí země," vysvětlil.

Německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová v pátek nařkla Spojené státy, že se rozhodly vzdát společného sankčního postupu s Evropou proti Rusku. Zároveň podle Reuters varovala, že Evropa by mohla přikročit k protiopatřením, pokud by Washington začal pokutovat německé firmy.

ČTĚTE TAKÉ: Trump vzkázal Evropě: Jděte s EU i s NATO někam 

Zákon o sankcích proti Rusku legislativně potvrdí dřívější sankce, které byly vyhlášeny pouhým exekutivním příkazem prezidenta. Zároveň ale zavede i sankce nové v oblastech těžby, zpracování kovů a námořní a železniční dopravy. Postiženy mají být i osoby zodpovědné za korupci a za porušování lidských práv.

Podle Reuters by tak trest v případě schválení sankcí postihnout například společnosti, které se podílejí na projektu podmořského plynovodu Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn z Ruska.

Pokud sankce Sněmovna reprezentantů schválí, dostane se prezident Donald Trump, který se během volební kampaně vyslovoval pro normalizaci vztahů s Moskvou podle AP do ožehavé situace. Pokud by podpis k sankcím nepřipojil, odmítl by tím i odvetná opatření proti Íránu, neboť senátoři postihy pro obě země spojili do jednoho balíku. Kongres navíc může Trumpovo veto přehlasovat.