Americké protipotratové zákony jsou protiústavní. Úmyslně!

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavlína Procházková

Do českých médií už několik týdnů útržkovitě tečou informace o "nejpřísnějších potratových zákonech v USA". Nejprve o Georgii, o necelý týden později o Alabamě. Jde přitom o poslední v řadě útoků na existující potratové právo, které míří na změnu federálního zákona - a tedy ovlivnění práva na potrat v celé USA.

Demonstrace proti zákazu potratů v Alabamě

Demonstrace proti zákazu potratů v Alabamě,zdroj: Profimedia.cz

Potratové právo v USA chrání od roku 1973 rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe vs. Wade. Ten odstartovala v roce 1969 jednadvacetiletá Norma McCorveyová (alias Jane Roe), která chtěla jít na potrat při svém třetím těhotenství. Podle tehdejšího rozhodnutí potraty spadají pod "právo na soukromí”, tedy právo žen si svobodně vybrat, jak naloží se svým tělem. Od té doby byly potraty legalizovány napříč celými Spojenými státy. To dlouhodobě vadí konzervativním republikánům. Frakce jejich strany - často frakce, které mají podporu bohatých konzervativních katolických organizací - se ho dlouhodobě snaží zvrátit. A teď k tomu mají vůbec největší šanci za půl století.

Nejvyšší soud má po půl století opět konzervativní většinu

Současný boj o Roe vs. Wade opět odstartoval ještě v době, kdy byl v prezidentském úřadu Barack Obama. Koncem jeho funkčního období - v roce 2016 - totiž zemřel soudce Nejvyššího soudu Anthony Scalia, kterého do celoživotního postu jmenoval ještě republikánský prezident Ronald Reagan. Obamovi tak připadlo právo nominovat jeho nástupce, kterého měl podle dosavadních norem potvrdit americký Senát. Tam měli ale většinu republikáni, kteří se rozhodli Obamova kandidáta zablokovat. A prázdné křeslo Nejvyššího soudu se stalo jedním z klíčových témat následující prezidentské kampaně, z níž nakonec vyšel jako vítěz současný prezident Donald Trump.

Trump do pozice, kterou měl podle norem obsadit ještě Obama, dosadil konzervativního soudce Neila Gorsuche. V tu chvíli byli mezi devíti soudci čtyři liberálové a čtyři konzervativci. Poslední, Anthony Kennedy, byl považován za jazýček na vahách, který občas hlasoval s republikány, občas s demokraty. Byť byl také nominován konzervativním Reaganem, během celé své kariéry například podržel právě potratové právo, které se u soudu několikrát řešilo. Kennedy ovšem loni oznámil, že odchází do důchodu, a Trump tak mohl jmenovat dalšího kandidáta. I přes kontroverze kolem muže, kterého si na post vybral (Brett Kavanaugh čelil několika obviněním ze sexuálního násilí), byla kandidát rychle potvrzen, a americký Nejvyšší soud tak má poprvé po zhruba padesáti letech opět konzervativní většinu.

Není proto náhoda, že jen letos bylo schváleno přes 250 restrikcí na potratové právo. Například v Georgii, Kentucky, Mississippi a Ohiu schválili zákonodárci dodatky, které zakazují potrat, jsou-li rozpoznatelné srdeční ozvy plodu - tedy zhruba v šestém týdnu těhotenství. To je mnohem dříve, než řada žen zjistí, že jsou vůbec těhotné.

Následovala je Alabama, kde jsou nové restrikce na potraty zatím vůbec nejpřísnější. Ilegální mají být téměř ve všech případech - včetně těch, kdy žena otěhotněla při znásilnění nebo incestu. Jedinou výjimkou mají být případy, kdy plod vážně ohrožuje život své matky. Provedení potratu je navíc v Alabamě trestané stejně přísně, jako znásilnění či vražda - tedy až 99 lety vězení. A další státy, které se na podobné zákazy chystají, jako například Texas, půjdou možná ještě dál. V Texasu například existuje návrh zákona, který by umožnil až trest smrti pro jakoukoli ženu, která podstoupí na území státu potrat.

Zákony zatím v platnost nevstoupily

Jen pro pořádek: ani jeden z těchto zákonů zatím nevstoupil v platnost. Například ten alabamský byl sice již potvrzen tamní guvernérkou, i tak bude ale trvat dalších šest měsíců, než začne platit. A očekává se, že ještě mnohem dříve ho bude řešit americký soudní systém, který se v nižších instancích musí řídit precedentem Nejvyššího soudu. A ten, prozatím, postavení potratů mimo zákon vylučuje.

Republikáni a jejich bohatí církevní sponzoři ale nepospíchají. Jde ostatně o hru, kterou hrají už od roku 1973. A míří vysoko: právě proto jsou navrhované zákony protiústavní. Umožňují jim prohrávat v nižších instancích, a nakonec se dovolat až k Nejvyššímu soudu, kde nyní sedí konzervativní většina. Jde o pomalý proces, ale to je pro konzervativce paradoxně výhodou. Protesty, které nyní cloumají USA a mezinárodní komunitou, nevydrží věčně a téma se v chaosu nadcházejících prezidentských voleb může velice snadno ztratit. A to, co pak následně rozhodne Trumpův Nejvyšší soud o potratech, bude formovat celé Spojené státy a mezinárodní diskusi o legálnosti potratů na desítky let dopředu.

Tagy: zahraničí Spojené státy potraty Alabama právo a spravedlnost americké zákony americká justice

Zdroje: vlastní