"Přijde mi diplomaticky, obsahově i věcně správné zabývat se myšlenkou, že bychom přísně regulovanou formou umožnili politickým stranám vydávat prostřednictvím ČTK svá prohlášení," řekl na jednání Rady ČTK Žantovský.

Na ideu Petra Žantovského, mediálního analytika a přispěvatele Parlamentních listů, upozornil HlídacíPes.org již dříve v tomto textu.

Podle Žantovského by měla být frekvence politickými stranami publikovaných zpráv bez zásahu regulovaná co do množství i rozsahu, protože "některé politické strany jsou schopny vygenerovat denně i dvacet stránek propagačního materiálu".

Žantovský se domnívá, že by ČTK měla tuto službu poskytovat bezplatně, pravděpodobně v rámci své komerční služby Protext. Do textu by neměl zasahovat žádný agenturní editor.

Uspokojení pro politické strany

"I pro občany by bylo zajímavé dozvědět se bez dodatečného editorského zásahu, co si strany o sobě chtějí říct. Letmo jsem navrhl rozsah 1800 znaků, i když pro agenturu jako takovou to zátěž není – vygenerovat šuplíček třeba pod tím Protextem," řekl Žantovský s tím, že by to považoval za dobrou službu veřejnosti.

"ČTK je oficiální veřejnoprávní a ve velkých uvozovkách státní agentura – je tak vnímána. Jako oficiální nástěnka. Když je tam něco psáno, tak je to dáno," vysvětloval dále Žantovský.

Podle něj by tato nová služba ČTK mohla zmírnit "některé diskuse o tom, že agentura třeba více nebo méně preferuje tu či onu politickou stranu či názor".

V následující debatě bývalá ministryně za ČSSD, dnes radní ČTK, Michaela Marksová poznamenala, že "by to některé politické strany mohlo uspokojit".

Stížností na produkci ČTK celkově není mnoho, alespoň ve srovnání s Českým rozhlasem či Českou televizí.

Faktem je, že v uplynulém roce stížností a dotazů – i když stále jen v řádu jednotek – přibylo. Například na texty o Rusku či o USA, či na nereferování o udělování novinářských Krameriových cen. V létě dorazila třeba i stížnost na to, že ČTK nezveřejnila tiskovou zprávu bývalého poslance SPD Lubomíra Volného o podání trestního oznámení na Českou televizi.

Návrh by se dle Žantovského měl týkat výhradně parlamentních a europarlamentních stran. Problém prý představuje Senát, v němž "jsou senátoři, kteří nejsou členy žádné strany nebo jsou v ad hoc vytvořených klubech".

"To jsem v potaz nebral a nevím, jak s tím teď naložit. Dát každému senátorovi tu možnost zní divně, i když je to součást parlamentu," přemítal Žantovský.

Radní Pavel Foltán návrh kolegy Žantovského označil za "dobrý příklad pro ostatní média": "Je v tom i parametr absolutní objektivity," řekl.

V nikterak rušné debatě v nyní pouze pětičlenné Radě ČTK (radní na dva uvolněné posty poslanci dosud nezvolili) padly i některé výhrady.

Mohou si to koupit 

Radní Jana Gáborová zdůraznila nutnost důsledného oddělení od redakční části. "Aby bylo jasné, co je zpravodajství, co výstupy politických stran. Pak by se cesta najít dala. ČTK s tím může pracovat i jako se zdrojem informací," myslí si Gáborová.

Hlavní námitky vznesla místopředsedkyně Rady Jaroslava Wenigerová: "Když se podívám na zákon, je tam, že ČTK poskytuje služby za úplatu. Pokud by Rada došla k názoru, že by tato služba byla vhodná pro objektivní informování veřejnosti, musí se to objevit v nějakém dokumentu. Tedy – musel by být doplněn tento zákon?"

"Politické strany také dostávají od státu nemalý příspěvek na svou činnost. Ve službě Protext už teď mohou sdělit to, co chtějí, ale za úplatu," upozornila Wenigerová.

Ze zhruba čtyřicetiminutového jednání Rady ČTK v této věci nakonec vzešel jediný závěr. Ten, že by se k návrhu Rady nyní měl vyjádřit generální ředitel, který jako jediný – podle Petra Žantovského bez nutnosti změny zákona o ČTK – může o zavedení této služby politickým stranám rozhodnout.

"Rozhodl by o tom generální ředitel. My to můžeme pouze doporučit," potvrdil Žantovský.

"Nemůžeme nařídit četce, že to bude služba placená nebo bezplatná, můžeme dát doporučující parametry," souhlasil i radní Foltán.

Své stanovisko by měl generální ředitel Jiří Majstr sdělit radním na příští schůzi. Ta se má konat 18. září.

Vzpomínka na Klause 

Před rokem 1989 bylo zveřejňování celých politických stanovisek běžnou povinností tiskové agentury; to ale po Listopadu skončilo.

Pokusy novelizovat zákon o ČTK a vnutit agentuře ke zveřejňování celá vyjádření politiků bez editorských zásahů se ale později objevily.

Jak ve své práci "Zákon o ČTK: transformace na půli cesty" připomíná Ludmila Trunečková z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd, v roce 1995 vláda Václava Klause navrhla, aby se do zákona vrátila "povinnost agentury zveřejňovat v doslovném znění oficiální projevy ústavních činitelů čí tiskové zprávy ústředních orgánů".

Na návrh tehdy vedle samotné ČTK reagovala odmítavě i další česká, ale i zahraniční média, veřejně se proti vyslovil i tehdejší prezident Václav Havel. Zákon o ČTK se nakonec nezměnil.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky