Parlamentní strany by měly dostat v ČTK volný prostor, plánuje radní Žantovský

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Poslední zápis z červencového zasedání Rady České tiskové kanceláře informuje o třech bodech, které se mají probrat "příště", tedy na jednání 28. srpna. Radní Marksová žádá školení o používání infobanky ČTK, radní Foltán se dožaduje zprávy o tom, jak v posledních letech ČTK informuje o udělování čtyř různých novinářských cen a radní Žantovský předloží návrh na vytvoření nové služby ČTK určené pro parlamentní a europarlamentní strany, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Petr Žantovský

Petr Žantovský , zdroj: Printscreen ČeskáMédia.cz

Zajímavý je především bod třetí: nová služba, kterou by podle představ Petra Žantovského měla veřejnoprávní agentura poskytovat politickým stranám zastoupeným v českém a Evropském parlamentu.

I když je Petr Žantovský původcem návrhu, tvrdí, že jeho přesný obsah zatím nezná.

"Tento bod zatím nebyl projednáván. Pouze proběhla krátká diskuse o tom, zda to dát do programu budoucích jednání, a s tím byl aklamační souhlas, třeba od paní Marksové či Wenigerové, tedy napříč spektrem. O věci samé se můžeme bavit, až se k tomu vysloví kolegové při projednávání. Dnes k tomu víc nevím," odpověděl Žantovský v SMS komunikaci.

Na námitku, že navrhovatelem je přeci on, dodal, že to byla "drobná tématická poznámka bez hlubšího upřesnění".

S politiky jsme nekonzultovali

Podle dostupných informací má být ale podstatou návrhu povinnost ČTK zveřejňovat bezúplatně kompletní politická stanoviska politických stran, pravděpodobně v rámci komerčního servisu Protext.

"Je to námět, s kterým přišel Petr Žantovský. Ptala jsem se, zda to chce navrhnout jako usnesení, řekl že ne. Vyzvali jsme jej proto, aby na příští zasedání dodal návrh a nějaké podklady. Nevím, co si o tom myslí kolegové, detaily návrhu neznám. Ale naznačená idea je, že by ČTK zveřejňovala vyjádření parlamentních a europarlamentních stran. Jednat o tom budeme 28. srpna," shrnuje místopředsedkyně Rady ČTK Jaroslava Wenigerová.

"Na minulém jednání Rady ČTK jsme se dohodli, že na toto téma povedeme rozpravu. S poslanci žádné politické strany jsem záležitost nekonzultovala," potvrzuje radní Jana Gáborová, nominovaná SPD.

"Návrh pana Žantovského vyplynul z diskuse, které jsme se účastnili všichni, s tím, že o něm budeme dále diskutovat. Nebyl to tedy jen jeho nápad. Ale určitě to nebylo o poskytnutí nelimitovaného prostoru," doplňuje další radní, bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová. Ani ona prý ideu s politiky nijak nekonzultovala. "Nebylo zatím co," podotýká.

Obrysy svého nápadu ovšem Žantovský naznačil v rozhovoru pro server Česká média. 

"Bavíme se (v Radě ČTK, pozn. red.) o tom, zda by nestálo za to, aby politické strany, protože jsou to veřejnosti sloužící instituce, měly možnost svá stanoviska prezentovat i skrze službu jako je komerční platforma Protext. Aby bylo zřejmé, že tady je zpravodajství ČTK, ale druhá veřejná služba může být v tom, že Četka poskytne nástěnku, s definovanými podmínkami, kolik toho může být, v jakém rozsahu a podobně," řekl Žantovský.

K tomu by bylo nutné upravit zákon o ČTK. Ve stejném rozhovoru Žantovský zmínil i to, že "je trestuhodné, že zákon o ČTK nebyl nikdy novelizován".

Podle neoficiálních informací už nápady Petra Žantovského coby radního ČTK uvnitř agentury vzbuzují zvýšenou pozornost. Oficiálně je však nikdo komentovat nechce.

"Zatím není známo, co by konkrétně měla obsahovat iniciativa pana Petra Žantovského, proto ji nebudeme jakkoliv komentovat," říká na dotaz HlídacíPes.org šéfredaktorka ČTK Radka Marková.

Tehdy za Klausovy vlády 

"Politické strany i kdokoliv jiný (firmy, sdružení, případně jednotlivci), mohou ke zveřejnění svých vyjádření, sdělení, tiskových zpráv v plném znění použít komerční službu Protext. Tato služba funguje už od 90. let," doplňuje Marková.

Zadavatelům tato služba umožňuje – za úplatu – využít komunikační sítě ČTK k rozšíření tiskové zprávy. Služba je ale oddělena od zpravodajství, a každé takové sdělení je tak i zřetelně označeno.

Před rokem 1989 bylo zveřejňování celých politických stanovisek běžnou povinností tiskové agentury; to ale po Listopadu skončilo.

Pokusy novelizovat zákon o ČTK a vnutit agentuře ke zveřejňování celá vyjádření politiků bez editorských zásahů se ale později objevily.

Jak ve své práci "Zákon o ČTK: transformace na půli cesty" připomíná Ludmila Trunečková z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd, v roce 1995 vláda Václava Klause navrhla, aby se do zákona vrátila "povinnost agentury zveřejňovat v doslovném znění oficiální projevy ústavních činitelů čí tiskové zprávy ústředních orgánů".

Na návrh tehdy vedle samotné ČTK reagovala odmítavě i další česká, ale i zahraniční média, veřejně se proti vyslovil i tehdejší prezident Václav Havel. Zákon o ČTK se nakonec nezměnil.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky


 

Tagy: Česko domácí česká politika zákony a vyhlášky ČTK

Zdroje: Hlídací Pes