Absolventů moskevské školy MGIMO mezi českými velvyslanci přibylo, Polsko se jich zbavilo

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Ve službách diplomacie už nesmějí být žádní absolventi známého moskevského MGIMO – Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů, rozhodla současná polská vláda a svůj plán i naplnila. Česká republika naopak s absolventy elitní ruské školy problém nemá. Mezi velvyslanci ČR se dokonce počet absolventů MGIMO v posledních letech zvýšil, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Sergej Lavrov

Sergej Lavrov,zdroj: zdroj https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/2.0/

V minulosti stáli někdejší studenti slavné moskevské školy i v čele českých ministerstev, pohybují se vedle diplomacie úspěšně i ve vysokých patrech byznysu.

Postupný odchod absolventů MGIMO ze služeb polského ministerstva zahraničí trval dva roky a jak informoval deník The Moscow Times, završen byl v průběhu září. Oznámil to polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Podle něj šlo celkem o stovky lidí.

I když se často opakuje, že absolventi MGIMO mohou být s ohledem na blízké vztahy školy s někdejší sovětskou KGB bezpečnostním rizikem, změny v polské diplomacii byly motivovány spíše domácím politickým bojem.

České rozložení sil 

"Polské vyhazování bych rozhodně nepovažoval z nějakou ctnost. Pro ně to není kvůli obavě z Rusů, ale dělají to v rámci tzv. dekomunizace. Všichni, kteří byli v institucích před rokem 1989, jsou špatní. Nejsou v tom ale až tak důslední. Tváří jejich soudní reformy je bývalý komunistický prokurátor, dnes poslanec za Právo a spravedlnost," říká ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál s tím, že změna kvalitě polské zahraniční služby nepomáhá.

Právě Asociace pro mezinárodní otázky dlouhodobě monitoruje i rozložení sil v české diplomacii.

Její poslední "sčítání" ukázalo, že studium na MGIMO uvádí ve svém životopise celkem třináct aktivních českých diplomatů.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Velvyslanci ČR,zdroj:AMO

"To je mimochodem nejvyšší počet za dobu, co to sledujeme. Nemusí to být ale všichni, protože ne všichni velvyslanci ve svém životopise uvádí vše. Sledujeme to spíše jako indikátor toho, zda tady dochází k nějaké zásadní proměně diplomatického sboru," vysvětluje Dostál.

Například v roce 2014 bylo absolventů MGIMO mezi velvyslanci podle jejich životopisů jen šest, v té době byla ovšem asi třetina velvyslaneckých postů neobsazená kvůli sporům o jmenování velvyslanců mezi Hradem a Černínským palácem.

Další absolventi MGIMO na ministerstvu pracují i na jiných pozicích než je velvyslanec. Neoficiální informace hovoří zhruba o stovce absolventů. Z nich ale de facto všichni z titulu své práce bývají prověřeni Národním bezpečnostním úřadem na stupeň tajné, případně i přísně tajné.

Moskevské MGIMO si s sebou dlouhodobě nese punc prestižní, i když poněkud kontroverzní školy. Ředitel centra postsovětských studií této univerzity Stanislav Čerjňavskij před pěti lety při návštěvě Prahy otevřeně přiznával, že MGIMO bylo úzce propojené se sovětskou tajnou službou.

"V době, když jsem končil školu, tak polovina absolventů dostala umístěnku na ministerstvo zahraničí, třetina šla do KGB a dvacet procent do vojenské rozvědky. To byly stabilní kvóty, to dnes není žádné tajemství," řekl tehdy pro týdeník Ekonom.

I nyní se "jako v každé zemi" podle něj část absolventů podobných škol připravuje pro práci v rozvědce. "Práce špióna a diplomata je hodně podobná. Rozdíl je v tom, že diplomat získává informace legální cestou, rozvědčík nelegálně. Hlavním cílem každého diplomata je získat co nejvíce informací, v tom je to podobné," řekl Čerjňavskij.

Od Ruska k Číně 

Pokud jde o české absolventy MGIMO v současné diplomacii, všichni museli získat bezpečnostní prověrku.

"Ohledně českých absolventů MGIMO asi tolik, že to nejde paušalizovat. Mají prověrky. Vím, že se objevují různé báje o pečlivém vytváření kompromitujících materiálů, ale v Evropě máme absolventů MGIMO stovky, a nikdy nic takového na povrch nevyplavalo," říká Dostál.

Podle bývalého ředitele české kontrarozvědky Karla Randáka však ruské tajné služby zahraniční studenty rutinně po absolvování sledují, udržují s nimi kontakt a tipují si je jako možné spolupracovníky.

"Ať vědomě, kdy lidé s ruskou tajnou službou spolupracují, nebo nevědomě, což si myslím, že je daleko častější případ," řekl Randák už dříve pro Český rozhlas.

Absolventi MGIMO se objevili na vysokých politických postech jak v Česku, tak třeba na Slovensku.

Absolventem je třeba Štefan Füle. Ten byl od května do listopadu 2009 ministrem pro evropské záležitosti ve vládě Jana Fischera; od února 2010 do října 2014 zastával post eurokomisaře zodpovědného za rozšiřování EU a politiku sousedství a byl i českým velvyslancem při NATO.

Na MGIMO – jen na stáži – studoval i Jan Kohout, v letech 2009–2010 místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ve Fischerově vládě a od července 2013 do ledna 2014 ministr zahraničních věcí v Rusnokově vládě.

Oba muži jsou dnes aktivní zejména ve vztahu k byznysu s Čínou a k čínským firmám. Kohout je předseda Institutu nové Hedvábné stezky v Praze a poradce prezidenta Zemana pro Čínu, Füle je od roku 2017 členem dozorčí rady čínské CEFC.

Setkávání s absolventy 

Absolventy MGIMO jsou bývalí slovenští ministři zahraničí Eduard Kukan a Ján Kubiš a také současný šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák či eurokomisař Maroš Šefčovič.

Mezi české (a slovenské) absolventy MGIMO patří i některá známá jména z byznysu. Například hlavní tváře investiční skupiny Penta Marek Dospiva, Jaroslav Haščák a Jozef Oravkin, nebo realitní magnát Miloš Červenka.

Školu uvádí ve svém životopise i někdejší náměstek ministra financí, nyní partner PwC Peter Chrenko.

MGIMO kdysi studovali i synové Gustáva Husáka, Vasila Biľaka, vnuk Antonína Zápotockého či Jaromír Johanes, poslední komunistický ministr zahraničních věcí

Členové Klubu českých absolventů MGIMO, který vznikl v roce 2004 a sdružuje necelých tři sta lidí, se pravidelně scházejí na ruské ambasádě v Praze. Poslední setkání se za podpory Ruského střediska vědy a kultury (Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR) a za účasti zástupců ruské ambasády konalo letos v březnu

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 


Tagy: Rusko Česko zahraničí Polsko diplomacie špionáž a rozvědka česko-ruské vztahy

Zdroje: Hlídací Pes