"Své konkrétní výhrady měly obě strany, což se obzvláště v prvních ročnících stává. Rusové poukázali na to, že příspěvek ÚSTR byl za dané situace nevhodný, že tu akci chtěl politizovat; jinak tu akci hodnotí naopak pozitivně," říká Petr Pirunčík ze zahraničního odboru Pražského hradu, který se na akci organizačně podílel.

"Celkově se samozřejmě ukázalo, že český a ruský styl jsou odlišné. Smysluplný dialog je ale možný," dodává Pirunčík.

HlídacíPes.org má však k dispozici poněkud příkřejší hodnocení, které české straně tlumočil ruský velvyslanec v Praze. Jde o neoficiální záznam z debaty, který účastníkům fóra rozeslala Kancelář Pražského hradu.

Aktuální téma Mnichov? 

Plyne z něj, že Rusové od fóra "čekali více". Kritizují například neadekvátní zastoupení z české strany, kdy Rusové měli "tři účastníky na úrovni ministrů", zatímco česká strana nikoli.

• Ruská strana připouští mimoběžnost diskuse, kdy například prorektor MGIMO Jevgenij Kožokin hned po skončení fóra akci hodnotil tak, že se až příliš diskutovalo o historii (navzdory tomu, že historie a otevírání ruských archivů bylo české téma, pozn. red.)
• Pokud prý ruská strana chtěla mluvit o historii, měla prý na mysli hlavně roky 1918 – 1948, nikoli rok 1968. Ruská strana přiznala, že ruské referáty nebyly příliš kvalitní, na jejich relevantnosti ale trvá.
• Rusové si též stěžovala na to, že v souvislosti s Česko – ruským fórem byla patrná "silná rusofobie v médiích" a debatu přímo na fóru podle Rusů "zpolitizoval příspěvek ÚSTR"

Konkrétně mělo jít o příspěvek historika ÚSTR Adama Hradilka. Ten zazněl v reakci na vystoupení člena ruské delegace, který již podruhé v debatě zopakoval návrh ruských účastníků fóra na společný projekt – přeložit ruskou výstavu a webovou prezentaci věnovanou Mnichovské dohodě.

Návrh podle účastníků akce doprovodil slovy, že "vzhledem k současné situaci v Evropě se jedná opět o aktuální téma".

"Takže místo odborné rozpravy, návrhů společných výzkumných témat a diskuse nad nimi byl z ruské strany zřejmý zájem akcentovat téma, které bylo nesčetněkrát zneužito komunistickou propagandou proti Západu. Obsah našeho příspěvku, který přednesl Adam Hradilek, byl veden snahou upozornit na problematické momenty, se kterými se naši zaměstnanci, ale i další čeští a ruští historici zkoumající období politických represí, setkávají," říká ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

"Kolega se také jménem ÚSTR ohradil vůči dezinterpretacím novodobých dějin ve státem kontrolovaných ruských médiích. Fórum by mělo být prostředím, kde se může vést plnohodnotný a otevřený dialog. Dle mých informací tomu tak nebylo. Má-li fórum mít smysl, je třeba, aby bylo prostorem, kde budou zaznívat i kritické názory, které nemusí být vždy příjemné. Rozhodně bych to nenazýval politizací," říká Hazdra, který se fóra sám neúčastnil.

Experti s českým diplomem 

Kriticky se k průběhu fóra vyjadřuje historička Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

"Mám-li hledat moment politizace fóra, pak je potřeba jít před příspěvek pana Hradilka, do momentu, kdy nám rektor MGIMO Anatolij Torkunov začal vysvětlovat význam maršála Koněva pro Česko, nebo kdy nám začali doporučovat namísto Akademie věd spolupráci s vybranými ruskými nadačními fondy, například Fond Istorija Otěčestva. Ten přitom vede současný šéf ruské vnější rozvědky Sergej Naryškin," říká Kolenovská, která byla jednáním přítomna.

Česká i ruská strana nicméně počítají s tím, že Česko – ruské fórum bude pokračovat. Druhé kolo diskusí by se mělo konat ještě letos v prosinci v Moskvě, případně v lednu 2019.

"Fórum pokračovat bude; Rusové nikdy pokračování nezpochybnili, dokonce už navrhli "své" téma, ještě ale není oficiální. My pokračování samozřejmě také podporujeme," říká Petr Pirunčík s tím, že česká strana své téma pro pokračování fóra zatím nemá.

Podle informací HlídacíPes.org je vybraným tématem z ruské strany "kulturní spolupráce a meziregionální spolupráce".

Téma podle všeho úzce souvisí s tím, co jako jeden ze závěrů z Česko-ruského fóra veřejně prezentuje ruská strana.

"Za velké riziko považuji snahu ruské strany tvrdit, že jsme se dohodli na tom, že příští jednání bude mezi rektory regionálních univerzit s cílem vytvořit společné magisterské programy – za dva roky tu budeme mít spoustu ruských specialistů na Rusko s diplomy z českých univerzit. Vzhledem k tomu, že na ničem podobném jsme se na fóru nedohodli, řekl bych, že tohle je hlavní ruský cíl celé akce," říká pod příslibem anonymity jeden z účastníků fóra.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky