České firmy s ruským majitelem. Podle BIS v konkrétních oborech jasné bezpečnostní riziko

- Magazín autor: red

Výroční zpráva české kontrarozvědky mimo jiné vybízí k obezřetnosti ve vztahu k tuzemským firmám s ruským kapitálem, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes. 

BIS zmiňuje především oblasti státních ICT zakázek, kde firmy sice často formálně splní bezpečnostní požadavky tendru, fakticky ale můžou představovat bezpečnostní riziko.

"Taková situace se i mimo ICT sektor objevovala zejména u společností pocházejících ze zemí se silným propojením firem s tamními zahraničně politickými zájmy, jako je např. Čína a Rusko," uvádí se doslova ve výroční zprávě BIS za loňský rok.

Firmy s ruským vlastníkem mají v Česku mezi zahraničními majiteli dlouhodobě největší zastoupení. V současné době stojí Rusové za více než třinácti tisíci českými společnostmi.

Podle zprávy BIS docházelo právě ze strany firem s ruským kapitálem k opakovanému porušování zákonných pravidel. "U ruských společností byla minimálně v některých odvětvích pravděpodobnost výskytu i intenzita takového jednání vyšší než u subjektů s jiným původem kapitálu," konstatují zpravodajci.

Příčiny jsou podle zjištění české kontrarozvědky stejné jako v předchozích letech: propojení firem se šedou ekonomikou a zneužívání legitimního podnikání k zakrývání nelegálních aktivit.

"V roce 2016 se navíc stupňovala i míra agresivity, s jakou se zástupci těchto společností snažili bránit legálnímu postihu v případě odhalení českými úřady," konstatuje bez dalších podrobností BIS.

Ještě krok a spadneš

Podle BIS využívá Rusko pro dosažení svých cílů všech dostupných prostředků, ale především všech slabých i silných stránek protivníka.

Ze zprávy BIS vyplývá, že princip hybridního konfliktu spočívá především ve třech hlavních schématech:

1) ve využití všech dostupných sil a prostředků (za podmínky současné kombinace vojenských a nevojenských) proti protivníkovi.

2) v lapení protivníka do pasti jeho vlastních definic a schémat (operačních, obranných, varovných atp.), tj. protivníka na konci strčíme do jámy, kterou si sám vykopal a postavil se na její okraj.

3) v kombinaci akcí, které způsobí paralýzu protivníka (např. neschopnost správně vyhodnotit situaci či nejistota ohledně adekvátnosti reakce – jde o vojenský útok či ne?), či jeho neadekvátní reakci (např. mediální hysterie, unáhlené a chybné reakce).

"V roce 2016 ruské vlivové a zpravodajské operace v ČR korespondovaly s popsanými teoretickými schématy," píše se ve výroční zprávě BIS.

Tyto ruské vlivové a zpravodajské aktivity jsou v první řadě snahou o vměšování do českých vnitřních záležitostí, ve strategické rovině jsou ale podle BIS vnímány jako součásti ruských hybridních kampaní proti Ukrajině, NATO a EU.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

 

 

 

 

 

 

Větší škody pro Česko

Na poli klasického sběru zpravodajských informací pak dominovala ruským zájmům v Česku politická rozvědka.

"Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely," upozorňuje BIS.

"Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace. Byť Rusové získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody, než vyzrazení informace utajované."

BIS zároveň upozorňuje, že Rusko bylo také velmi aktivní v oblasti kyberšpionáže proti českým cílům. Ve zprávě se uvádí, že terčem útoků se staly emailové schránky osob s vazbami na české vojenské prostředí a také nejmenovaná česká vojenská výzkumná instituce.

Eliška Hradilková Bártová pro  Ústav nezávislé žurnalistiky 

Tagy: Rusko Česko domácí špionáž a rozvědka česko-ruské vztahy Bezpečnostní informační služba (BIS)

Zdroje: Hlídací Pes