"Je to blízký Putinův důvěrník. Pravidelně probírá s Putinem záležitosti státních železnic. Doprovází ho také na řadu domácích i zahraničních cest," píše se v prohlášení americké vlády, kterým Jakunina v březnu 2014 zařadila na sankční seznam kvůli ruské anexi Krymu.

Zmrazila mu bankovní účty vedené pod americkou jurisdikcí a zakázala americkým fyzickým i právnickým osobám provádět s Jakuninem finanční transakce.

O Jakuninovi psala tehdejší americká Obamova administrativa jako o "členovi vnitřního Putinova kruhu". To už ale nemělo platit dlouho. O rok později, v roce 2015, Jakunin po deseti letech odstoupil z čela ruských železnic a spekulovalo se o zhoršení jeho vztahu s ruským prezidentem.

Spojovat civilizace a přátele Ruska

Jakunin v tu dobu už řadu let organizoval každoroční konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Právě tam opakovaně Václav Klaus i Miloš Zeman jezdili v roli prominentních řečníků.

Zeman několikrát ještě jako důchodce z Vysočiny, v roce už 2014 i 2016 jako prezident. Václav Klaus se konference zúčastnil třikrát po sobě po odchodu z prezidentského úřadu v letech 2015-2017.

"Snaží se dát dohromady co nejvíc celebrit, třeba bývalých politiků. Chtějí být respektovaní, takže takové osobnosti potřebují. Myslím, že prostě kontaktují lidi, kteří ještě nebyli na Jakuninově konferenci na Rhodosu, pozvou je tam, snaží se na ně napojit, a tím rozšiřují svou síť," komentuje pro HlídacíPes.org Jakuninovy aktivity Anton Šechovcov, odborník na vztahy Putinova Ruska s extremistickými silami v Evropě, který působí ve Vídni.

Web konference se doteď chlubí pochvalnými citacemi Klause i Zemana. Současný český prezident má na stránce rhodoského fóra i tato slova: "Je to velmi občerstvující místo, kde potkám mnoho zajímavých osobností – lidí, kteří dokázali mnoho a jsou extrémně úspěšní, a přitom nejsou arogantní nebo namyšleni."

Kudy se Zeman s Klausem dostali do zmiňovaného "vnitřního kruhu Putinových přátel"? Jak už dříve psal i HlídacíPes.org, Zemana Jakuninovi představil podnikatel a blízký Zemanův přítel Zdeněk Zbytek, který v Rusku a východní Evropě podniká a má tam řadu kontaktů.

Václav Klaus se v Jakuninově blízkosti začal viditelně pohybovat právě až po odchodu z prezidentské funkce.

Jakunin z Klause v roce 2016 dokonce udělal člena dozorčí rady svého institutu Dialogue of Civilizations (DOC) v Berlíně. Do Německa tehdy přesunul Jakunin svou nejviditelnější aktivitu z Vídně, kde institut v jiné podobě fungoval už řadu let.

Dozor vysloužilých politiků

"Václav Klaus je členem dozorčí rady v institutu DOC. Je to jeho jediná role. Zveřejnil u nás dva texty," napsala na dotaz HlídacíPes.org tisková mluvčí institutu Agnieszka Rzepka s tím, že Jakuninův think-tank zatím nepodnikal žádné aktivity v České republice jako přednášky nebo jiné veřejné akce.

Na další otázky ohledně přesnější pozice Václava Klause v DOC a rozdělení kompetencí mezi jednotlivými členy dozorčí rady už ale institut do uzávěrky tohoto článku neodpověděl.

Kromě Klause je v dozorčí radě Jakuninova institutu například také bývalý rakouský kancléř Alfred Gusenbauer.

Na diskusní akce do Berlína i jinam zve Jakuninův institut odborníky z řady zemí. Ti ruští jsou zastoupeni pravidelně, ale zdaleka nepřevažují.

Mezi panelisty debaty na téma "V čem nás neuspokojuje demokratický kapitalismus" plánované na polovinu dubna je zapsaný například i Martin Potůček, odborník na veřejnou a sociální politiku z Karlovy univerzity v Praze.

Cíle Vladimira Jakunina i jeho institutu dobře ilustruje aktuální Jakuninův text na webu think-tanku "Zrádná cesta k pochopení současného Ruska", kde apeluje na vzájemný respekt Západu a Ruska a na to, aby Moskva byla po letech ústrků znovu brána jako rovnoprávný partner.

Podle Antona Šechovcova si Jakunin svými aktivitami kupuje zpět přízeň Kremlu. Jedná se ale o neformální vliv, ne o funkce jako bylo jeho dřívější křeslo šéfa státních drah.

"Je těžké to potvrdit, protože v tuhle chvíli nevidím nic, co by Jakunin od Kremlu dostal vysloveně ‚za odměnu‘," říká.

Pečovat o ruské dědictví - i v Evropě

Oficiálně financuje institut své aktivity "z darů a z nadačního fondu DOC". Ten má sídlo ve Švýcarsku a vede ho Jakuninova manželka Natalia. Ta kromě toho předsedá i Nadaci svatého Ondřeje, kde se o vedení rovněž dělí se svým manželem Vladimirem.

Cílem nadace založené v roce 2013 je podle nadačního webu "studovat a uchovávat ruské národní dědictví v Rusku i za jeho hranicemi a umožňovat mírové soužití různých národů a vyznání". Podobné oficiální cíle má ostatně i Jakuninův berlínský think-tank Dialogue of Civilizations.

V roce 2014 se konference o důsledcích 1. světové války pořádané svatoondřejskou nadací manželů Jakuninových v Bělehradě jako řečník zúčastnil i již zmiňovaný exprezident Václav Klaus. Konferenci podle webu nadace podpořila ruská i srbská vláda.

Prezident Miloš Zeman se v roce 2016 vyjádřil, že jeho cesta toho roku na Jakuninovu konferenci na Rhodos byla pravděpodobně tou poslední. Zdůvodňoval to tím, že Jakuninovi po odchodu z čela ruských železnic docházejí finanční prostředky.

Jakuninovi kostlivci ve skříni

To je však v rozporu s dlouhodobým renomé Jakunina i jeho rodiny coby boháčů s jměním v hodnotě miliard dolarů, které navíc nezískali čistým způsobem – jak Jakuninovo impérium popsal ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj.

Ten v roce 2013 zveřejnil informace, podle kterých Jakunin s pomocí korupce vybudoval vlastní impérium s nemovitostmi maskované firmami v daňových rájích.

Jméno Jakunin se ostatně dostalo i do itineráře netradiční prohlídky Londýna přezdívané "Kleptocracy Tours". Autobusovou projížďku městem organizují protikorupční aktivisté.

Jedna ze zastávek je i v přepychové londýnské čtvrti u rezidence odhadem v přepočtu za miliardu korun, kterou podle britských Timesů vlastní Jakuninův syn Andrej.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky