Hlavní pracovní část česko-ruské diskuse začne zítra, slavnostní společenské zahájení je na programu už dnes večer. Pokud by vše probíhalo podle scénáře, jaký si původně vymysleli Rusové, bylo by vše mnohem velkolepější.

"Měli představu dvanácti pracovních skupin, chtěli velký doprovodný koncert. To jsme ale zastavili v samém počátku. Bylo by to neadekvátní současnému stavu česko-ruských vztahů," říká ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

"Byli jsme a jsme ostražití, nechtěli jsme se nechat vlákat do nějakých pastí, což se nám myslím povedlo. Kromě toho je na akci i nějaký finanční limit," dodává Jindrák.

Bez fandění příznivců Kremlu

Neveřejnou informací je pak to, že původní ruská představa byla, že partnerem fóra bude za Rusko Nadace na podporu veřejné diplomacie A. M. Gorčakova.

Ta má za cíl „"zlepšování zahraničněpolitického image Ruska", jejím zřizovatelem je ruské Ministerstvo zahraničí. Organizace mimo jiné "podporuje média a elektronické informační zdroje v zahraničí a poskytuje finanční či organizační podporu zahraničním krajanským organizacím".

Angažmá této nadace v Česko-ruském diskusním fóru se podařilo odvrátit. Podle diplomatických zdrojů HlídacíPes.org je spojována i s ruskou rozvědkou, o čemž má česká strana poměrně přesné informace. 

"Nabízeli nám, že se toho za ruskou stranu ujme právě fond Gorčakova. Vidíme ale odstrašující příklad Slovenska, kde podobné diskusní fórum je s působením "Gorčakova". Je to organizace patřící ruské rozvědce," říká pod podmínkou anonymity vysoce postavený diplomat českého Ministerstva zahraničí.

Jak dodává, původním ruským požadavkem bylo to, aby akce byla plně otevřena veřejnosti. I to ale česká strana odmítla – z obavy, že by akci ovládli aktivističtí a nekritičtí příznivci Kremlu.

Partnerem diskusního fóra je nakonec za Rusko moskevská vysoká škola MGIMO. Za českou stranu je to Ústav mezinárodních vztahů.

"Platforma je to nepolitická, je na akademické úrovni. Určitě to nebude sloužit jako nástroj ruské propagandy. Za prvé proto, že to nedopustíme, a za druhé ani nemám pocit, že by to byla jejich ambice," říká Rudolf Jindrák.

Za ruskou stranu o programu fóra vyjednávali především dva muži: Anatolij Torkunov, rektor MGIMO, a Michail Švydkoj, zvláštní představitel prezidenta Ruské federace pro mezinárodní kulturní spolupráci. Oba muži mají nejen z titulu své funkce velmi blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Obavám z propagandy nerozumíme

Zda se politiku podaří z obsahu diskuse zcela eliminovat, tak jisté není.

Tématem fóra je vedle možné spolupráce ve vzdělávání také zkoumání historie (respektive česká snaha dostat se k obsahu ruských archivů). Právě historii i ve vztahu k bývalému Československu ale s oblibou ruská strana opakovaně překrucuje a využívá ji i pro účely aktuální propagandy.

Toho se také obávají kritici Česko-ruského fóra. První otevřený dopis odmítající tuto akci vznikl už vloni v listopadu.

Signatáři v něm vyzvali tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby vznik fóra pozastavil, protože může být "zneužito jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace".

Následovala i další kritika akce (a účasti českých historiků na ní) od některých bývalých i současných zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav mezinárodních vztahů se však možného zneužití fóra z ruské strany neobává.

"Čeho se spíše obáváme, je, že se s Rusy kvůli obavám z propagandy jednou třeba přestane mluvit… Upřímně, obavám z propagandy příliš nerozumíme, protože na propagandu žádné fórum potřeba není," říká za Ústav mezinárodních vztahů mluvčí Lucie Božková s tím, že na akci bude dostatek českých expertů, kteří například případné "pohádky o osvobozování v srpnu 1968" nenechají bez reakce.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky